Nejprve se pod krumpáči objevilo několik kachlíků a asfaltová izolace. Archeologové, kteří zkoumají hlavní ústecké náměstí, tomu nevěnovali pozornost, šli po jiných cennostech.
Po konzultaci s historiky jim však všechno došlo. Při vykopávkách před stavbou komerčního centra narazili na stopy po jednom z nejsmutnějších příběhů, které se v Ústí odehrály v dubnu 1945 při spojeneckém náletu.
Archeologové se prokopali do mrazáku bývalého řeznictví Houdek, kde za války zahynulo sedmnáct řezníků.
I ze zbytků je pořád znát, že nevelká sklepní místnost byla obložena bílými kachlíky až po strop, na místě, kde obklad už opadal, se odhaluje silná vrstva asfaltové izolace mrazicího boxu, kam se schovávaly kusy poražených zvířat.
Místnost občas sloužila i jako kryt. Jakmile se 19. dubna 1945 rozezněly sirény varující před náletem, vběhli Houdkovi zaměstnanci právě sem.
Mrazák zalitý v betonu působil bezpečně a také zůstal neporušený, přestože dostalo řeznictví přímý zásah tříštivou pumou.
Smrt bohužel přišla z jiné strany. "Lidé zahynuli udušením při úniku čpavku z porušeného chladicího zařízení," popsal příčinu tragédie ústecký odbojář František Toman.
Ze sedmnácti obětí bylo osm Čechů, zbytek tvořili Belgičané a Francouzi. Byli to mladíci zavlečení do Ústí v rámci totálního nasazení. Mrtvá těla lidé po náletu vytáhli ven.
Poškozený dům Houdkova řeznictví byl nedlouho poté stržen a na šest desetiletí přikryly místo tragédie sutiny. Na příběh se v Ústí pomalu zapomnělo. Parcela ležela ladem od války až do letoška, kdy na ní začala stavba.
"Z archeologického hlediska to byl celkem nezajímavý objekt, dům pocházel teprve z 20. století. Když jsme pak zjistili, jaká tragédie se tu odehrála, zatrnulo nám," poznamenal vedoucí výzkumu Petr Lissek z Ústavu archeologické památkové péče Most.
Není vyloučeno, že na místě vyroste památník. "Pokud vzejde nějaká iniciativa ze strany města, nebudeme se bránit umístění pamětní desky," komentoval překvapivá zjištění Vladimír Vydra, jednatel společnosti, která financuje výstavbu i vykopávky
