"Volby dokončí transformaci moci v Pákistánu z vojenské na civilní," řekl Javier Solana. "Musejí být svobodné, spravedlivé a bezpečné," zdůraznil. Mušaraf mu to zaručil: "Uspořádáme naprosto svobodné volby. Transparentní a klidné. Neexistuje, aby byly zfalšovány," řekl.
Evropu ale také požádal, aby netrvala na - pro Pákistán nerealistických - právních standardech. "Trvalo vám staletí, než jste došli tam, kde jste," řekl. V Pákistánu jsou podle něj provincie, kde funguje feudální, kmenový model. "A tomu musíme přizpůsobit demokracii, lidská práva i občanské svobody. Dejte nám čas dojít k hodnotám, které jste ustanovili."
Parvíz Mušaraf stráví v Evropě osm dní. V bruselském programu má kromě Solany i setkání s generálním tajemníkem NATO Jaapem de Hoopem Schefferem a vystoupení před zahraničně-politickým výborem Evropského parlamentu.
Pojede do Francie za prezidentem Nicolasem Sarkozym, do Británie za ministerským předsedou Gordonem Brownem. A na ekonomické fórum do švýcarského Davosu, kde se zase potká s americkou ministryní zahraničí Condoleezzou Riceovou, iráckým premiérem Núrím al-Málikím a afghánským prezidentem Hamídem Karzáím.
První cesta od vraždy Bhuttové
Podle BBC se očekává, že Mušaraf, který je na první zahraniční cestě od atentátu na Bénazír Bhuttovou (více zde), bude muset nabídnout odpovědi na nepříjemné otázky týkající se odložení parlamentních voleb (více zde), demokratických reforem i boje proti terorismu.
Evropa má v Pákistánu své zájmy. EU je s ročním obratem 9 miliard dolarů jeho největším obchodním partnerem. I NATO, které má v sousedním Afghánistánu 40 tisíc vojáků, má zájem na stabilitě nukleárního Pákistánu.
Návštěvu pákistánského prezidenta provází bezpečnostní opatření. Španělský tisk informoval, že sobotní zatčení čtrnácti lidí v Barceloně (více zde), kteří údajně připravovali teroristické útoky, může souviset s Mušarafovou návštěvou. Belgické úřady se ale nechaly slyšet, že opatření jsou stejná jako v případě jakékoli jiné hlavy státu.
