Oba představitelé tak reagovali na páteční oznámení amerického prezidenta Baracka Obamy, že většina amerických jednotek bude z Iráku stažena do srpna příštího roku. Padesát tisíc vojáků tam ale zůstane ještě půldruhého roku a bude Iráčanům pomáhat při výcviku a při protiteroristických akcích.
Málikí v prohlášení napsal, že irácké bezpečnostní a vojenské systémy prokázaly, že jsou schopny nastolit v provinciích bezpečnost, což je kvalifikuje k tomu, aby převzaly odpovědnost za bezpečnost od amerických sil. Podle Málikího mu Obama v pátečním telefonickém rozhovoru slíbil, že Irák dostane vojenská zařízení a zbraně potřebné k boji proti povstalcům a proti zahraničním hrozbám.
Hášimí v separátním prohlášení Obamovo oznámení přivítal a uvedl, že Irák "vyvíjí maximální úsilí, aby rozvinul schopnosti svých ozbrojených sil a zlepšil jejich výkonnost". Zdůraznil však, že "Irák bude ještě nějakou dobu potřebovat pomoc mezinárodního společenství, aby vybudoval právní stát, a (že) Spojené státy mají v této oblasti zvláštní odpovědnost".
Obamův slib jednotky stáhnout vyvolal v Iráku různorodé reakce. Někteří stoupenci protiamerického šíitského duchovního Maktady Sadra jsou zklamáni, že 50 tisíc amerických vojáků v Iráku ještě nějakou dobu zůstane. Sunnité mají prý zase starost o to, aby irácké bezpečnostní síly, které ovládají šíité, zajistily bezpečnost všude, uvedla agentura AP.
Američtí vojáci jsou v Iráku od roku 2003, kdy svrhli iráckého prezidenta Saddáma Husajna. Pod záminkou, že Saddámův režim už dosahuje na jadernou zbraň a bude znamenat hrozbu pro celou oblast, je tam vyslal Obamův předchůdce George Bush.
