Předseda české vlády Miloš Zeman varuje, že pasáže z programu rakouské vlády, které byly namířeny proti České republice, z vládního dokumentu nezmizely.
"Já jsem samozřejmě rád, že kancléř (Wolfgang) Schüssel ony inkriminované pasáže z vládního programového prohlášení v (rakouském parlamentu) nepřečetl," řekl dále Zeman.
Upozornil, že to vůbec neznamená, že v programu rakouské vládní koalice lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ) nejsou.
Rakouská vláda se snaží být smířlivá
Nový rakouský kancléř Wolfgang Schüssel se v rámci představení programu své vlády před dolní komorou parlamentu ve středu znovu přihlásil k chystanému rozšíření EU, které je pro Rakousko historickou příležitostí. Pasáže, které by se byť vzdáleně dotkly majetkového vyrovnání České republiky se sudetskými Němci, vynechal.
Ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová při té příležitosti prohlásila, že Vídeň nehodlá podmiňovat rozšíření EU zrušením Benešových dekretů.
Přijetí nových členů přinese podle Schüssela nejen hospodářské výhody, ale bude i společenským a kulturním přínosem. Vláda však bude důrazně dbát, aby se jaderné elektrárny nestaly příčinou jakéhokoli nebezpečí.
Alpská republika, která je stále neutrální, by se podle kancléře ráda podílela na evropském bezpečnostním systému. Nová vláda také chce prohloubit vztahy s NATO, aby se nám otevřela možnost pozdějšího členství.
Debata o vládním programu se koná za mimořádných bezpečnostních opatření, okolí parlamentu je neprodyšně uzavřeno a střeží je tisícovka policistů a četníků.
Schüssel vyzval kritiky vlády, aby přehodnotili svá stanoviska
Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel vyzval domácí a zahraniční kritiky své vlády, aby přehodnotili svá odmítavá stanoviska vůči novému kabinetu. V programovém prohlášení vlády, které přednesl v dolní komoře parlamentu, zdůraznil, že se jeho země v žádném případě nevzdá demokratických hodnot a bude stabilní demokracií.
Obavy, znepokojení a vážně míněnou kritiku vláda podle Schüssela považuje za příkaz k citlivějšímu přístupu a připravenosti k dialogu. Na předsudky je třeba odpovědět obsažnými informacemi a neváhat se širokou výměnou názorů. Nesouhlas s účastí nacionalistické strany Svobodní ve vládě je podle něho důsledkem nedostatečné informovanosti, je přehnaný a sankce čtrnácti zemí EU vůči Rakousku označil za porušení litery a ducha smluv unie.
Odškodnění obětí nucených prací
Kancléř prohlásil, že nová vláda bude usilovat o rychlé odškodnění osob, které musely za války v Rakousku proti své vůli pracovat. Kabinet se přitom bude opírat o zprávu rakouských historiků, kterou v lednu obdrželi nejvyšší představitelé vlády a parlamentu.
Schüssel oznámil, že otázkou odškodnění za nucenou práci se bude pod záštitou ministerstva zahraničí zabývat vládní pověřenkyně Maria Schaumayerová, která v minulosti byla prezidentkou rakouské ústřední banky.
Sudetští Němci v Rakousku tvrdí, že na svůj majetek mají nárok
Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) tvrdí, že se Rakousko ve smlouvě o majetkoprávních otázkách s Československem z roku 1974 nezřeklo dalších restitucí. Sdružení také obvinilo Jana Kavana z dezinformování, neuvedlo však, jaký jeho výrok má namysli.
Landsmanšaft řekl, že ministrovi buď chybějí základní informace, nebo šíří lež vědomě.
Landsmanšaft konstatuje, že smlouva z 19. prosince 1974 o úpravě určitých finančních a majetkoprávních otázek se vztahuje pouze na rakouské občany.
Avšak většina ze 3,5 miliónu sudetských Němců byla v té době občany československými.
Tito sudetští Němci vysídlení v období 1945/46 do Rakouska byli po určitou dobu bez státní příslušnosti a často se až po letech stávali novými rakouskými občany (tzv. Novorakušany).
Tato většina nedostala na základě smlouvy z roku 1974 ani groš, tvrdí SPÖ.
Smlouva z roku 1974 obsahovala čs. odškodnění rakouských občanů ve výši jedné miliardy šilinků s tím, že rozdělení této sumy bylo výlučně záležitostí Rakouska.
Československo se tehdy vzdalo majetkoprávních nároků vůči Rakousku a považovalo dokumentem vzájemné majetkoprávní vztahy za vyřízené.
Na rakouské straně se však opakovaně objevují názory, že zůstaly otevřeny nároky tzv. Novorakušanů.
