„V naší studii jsme se zaměřovali na zhodnocení stavu duševního zdraví, zejména pak na zjištění přítomnosti depresivních či úzkostných problémů, a to v posledních 2 týdnech s ohledem na aktuální situaci,“ uvedl Michal Pitoňák z NÚDZ, který studii zvanou Já a covid-19 zorganizoval.
Ve studii se zaměřili na úzkostné problémy a deprese. „Jejich jednoroční výskyt v populaci bývá asi kolem 20 procent, běžnější jsou u žen, přičemž u mužů je naopak běžnější nadužívání alkoholu a dalších psychoaktivních látek,“ popsal Pitoňák.
Koronavirus v Česku   |
Středně závažné a vysoce závažné duševní potíže pak vycházely u 23 procent žen a 15 procent mužů. Vysoce závažné duševní potíže má 23 procent žen a 15 procent mužů. U 14 procent žen a 8 procent mužů se pak objevily také úzkostné potíže a 15 procent žen a mužů uvedlo, že trpí i depresemi.
„Celkem 17 procent respondentů připustilo, že měli v posledním měsíci nějaké sebevražedné myšlenky. Ve vysoce závažném riziku sebevraždou pak bylo téměř dvojnásobek mužů oproti ženám,“ vysvětlil Pitoňák.
Udavačství i nadávky
Zhruba desetina dotazovaných se setkala s nějakou formou diskriminace či jiného druhu nevhodného chování v důsledku nemoci covid-19. Mezi nejčastější patřila nadměrná ostražitost a udavačství ze strany okolí a nevraživost vůči určitým skupinám, jako jsou například chalupáři, pendleři či Pražané.
Jsem pendler, i když jsem byla doma celý březen, i teď lidi píší nenávistné dopisy. Nechtěli mne obsloužit v lékárně, když jsem si vyzvedávala životně důležité léky a předložila jsem kartičku pendlera. Přátelé posílají i hnusné SMS.
žena (38), Karlovarský kraj
Mezi dalšími formami diskriminace byla například nenávist na sociálních sítích a ve třech procentech byly zaznamenány dokonce závažné případy související se snížením běžné dostupnosti zdravotní péče či odmítnutí péče.
A jak se Češi obávají nákazy?
„U vnímané zranitelnosti vůči infekci jsme naměřili obecnou hodnotu, která obvyklé hodnoty převyšovala pouze mírně, avšak u druhého ukazatele – odporu vůči mikrobům – jsme zaznamenali značně zvýšené hodnoty u mužů i žen. Nijak překvapivě proto můžeme shledat, že strach z infekce a odpor vůči mikroorganismům je v současnosti ve společnosti významně vyšší, než je tomu obvykle,“ popsal Pitoňák.
Průzkum o koronaviruJak zvládáte omezení spojená s koronavirem právě vy, vaše rodina a děti? Zapojte se do velkého průzkumu portálu iDNES.cz. |
Povinné nošení roušek dodržuje 96 procent respondentů, ale častější mytí rukou připustilo pouze 73 procent respondentů a užívání dezinfekčního prostředku jen 69 procent.
„Největší shoda na účinnosti panovala ohledně izolace nakažených v domácí karanténě a zamezení kontaktu s osobami v největším ohrožení onemocněním a sociálního odstupu. Jako nejméně účinné formy opatření byly naopak označeny omezení návštěv u lékaře a pouze 19 procent označilo za zcela účinné nošení roušek,“ dodal Pitoňák.
Z výsledků vyplynulo, že většina lidí souhlasí s tím, aby nošení roušek bylo povinné pro všechny v místech, kde je to odůvodněné. Podle respondentů by však mělo být nošení roušky dobrovolné například v parcích či v přírodě, kde lidé nejsou druhým blíže než 2,5 metru.
Data v první polovině dubna poskytlo přes 2450 lidí ze všech krajů Česka. Sběr dat probíhal formou online dotazníku ve dnech od 3. do 14. dubna 2020.
