V roce 2011, tedy jeden rok před sloučením, činily celkové náklady obou institucí 956 a půl milionu korun. Kontrola ukázala, že po spojení obou uměleckých scén celkové náklady v roce 2012 klesly přibližně o 8 milionů korun, tedy jen o 0,87 procenta uvedl NKÚ ve své tiskové zprávě.
Od roku 2013 již neustále rostly jak náklady z činnosti, tak celkové náklady. Ty se v roce 2015 vyšplhaly až na 1,05 miliardy korun. Podle kontrolorů už samotná příprava sloučení obou institucí stála minimálně 1,4 milionu korun.
Vedení ND symbolicky zahájí rekonstrukci Státní operyVedení Národního divadla v pondělí v 18 hodin symbolicky zahájí rekonstrukci Státní opery Prahy. Oprava za 858 milionů korun je naplánována na 27 měsíců, v soutěži na ni zvítězila firma Hochtief. Program této a příští sezony se odehrává na náhradních místech. Vedení divadla ale už připravuje program pro otevření opery. „Dojde ke kompletní opravě jevištních technologií, uměleckého, provozního a diváckého zázemí, všech památkových prvků, ke kompletní opravě té provozní budovy, výměně skleněné fasády, která je k vidění od nádraží,“ řekl Rádiu Zet ředitel ND Jan Burian. Poslední větší rekonstrukce Státní opery byla v 70. letech 20. století. Rekonstrukcí projde celá budova opery, včetně jejího zázemí, které se nachází v prostorách bývalého Federálního shromáždění, a okolních venkovních prostor. V nejhorším stavu jsou podle vedení divadla rozvody - zejména elektroinstalace, voda, topení a odpady. |
Ředitel Národního divadla Jan Burian v reakci na zprávu NKÚ Rádiu Zet řekl, že ke sloučení obou institucí došlo rozhodnutím ministerstva kultury za minulého vedení.
„Já jsem o žádných úsporách nikdy nemluvil. Naopak. My se snažíme od začátku mého nástupu zvyšovat mzdy, které například ve Státní opeře byly významně nižší než v Národním divadle. A to pochopitelně žádné úspory v tom celkovém součtu nemůže znamenat,“ řekl rádiu.
Kontroloři se také zabývali hospodařením Národního divadla. V něm závažné systémové nedostatky neobjevili. Zjistili pouze několik dílčích nedostatků, které se týkaly například čerpání peněz z rezervního fondu. Národní divadlo z něj v roce 2015 vyčerpalo místo plánovaných přibližně 10 milionů korun o 2 miliony korun více. Použilo je na úhradu potřeb, které nebyly finančně zajištěny z výnosů divadla.
Národní divadlo také podle kontrolorů nesledovalo, jaké byly úplné skutečně vynaložené náklady na inscenace a zahraniční zájezdy. Nedostatky zjistili kontroloři i v hospodaření s majetkem divadla. Národní divadlo například předalo svým zaměstnancům do užívání dva hudební nástroje, jejichž cena přesáhla 600 tisíc korun. Neuzavřelo s nimi ale ihned dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.
Při přenechávání majetku, který divadlo dočasně nepotřebovalo, zase ve dvou případech nezjišťovalo, jestli je pronájem ekonomicky výhodný.
