Jaroslav Andrš z Frýdlantska rozsudek přijal. Výčet jeho přestupků, které stihl v únoru pod vlivem drogy spáchat, připomíná špatně natočený akční film.
V Dětřichově napadl řidiče automobilu, vůz ukradl a odcestoval s ním do 20 kilometrů vzdáleného Liberce. Tam projel okružní křižovatku v protisměru a zastavil až na chodníku, kde z vozu vypadl.
Jen zázrakem nezpůsobil nehodu
Výtržnosti však začal už o dva dny dříve. Ve Frýdlantu hodil svoji bundu na autobus, skočil na nárazník a zavěsil se na zpětné zrcátko, načež rozbil sklo ve dveřích. Hájil se tím, že se chtěl dostat rychle domů. Později stihl ještě vykrást i osobní automobil policisty.
Dva dny poté v Dětřichově bez dovolení přisedl k řidiči Fordu Nevada s přáním, aby ho odvezl do Frýdlantu. Když se nesetkal s pochopením, řidiče desetkrát pěstí udeřil do hlavy a zlomil mu ušní chrupavku. Muž vypadl z auta, kde jej Andrš otevřenými dveřmi ujíždějícího vozu opět udeřil.
Při cestě do Liberce usínal, chvílemi se dostával do agresivní nálady, jak účinek drogy pomalu ustupoval a dostavovaly se abstinenční příznaky. V Liberci pak upadl do bezvědomí, pomohl mu až kolem projíždějící lékař.
Nemohl si na nic vzpomenout
"Vůbec nevěděl, co dělal. Když jsem za ním po zatčení přijel, ptal se, jestli při cestě autem do Liberce někoho nezabil," řekl Andršův obhájce.
Soudkyně Blanka Škrétová Andršovi nařídila ústavní protidrogovou léčbu. Jeho rozlišovací schopnosti prý byly pervitinem zcela vymazány. Podle psychiatra si muž své jednání neuvědomoval.
Andrš bral vysoké dávky pervitinu, šňupal drogu až dvakrát týdně. Poprvé ji ochutnal v patnácti letech na učilišti, o dva roky později se už dostal kvůli drogám před soud.
Ve vězení si odsedí kromě tří a půl roku ještě další dva, protože byl už dříve podmínečně odsouzen.
