Vojáci šli do Sadrova města, pojmenovaného podle šíitského duchovního Muktady Sadra, najisto. Cíl jejich nočního útoku tvořilo několik budov, o kterých byli přesvědčeni, že se v nich ukrývají militanti.
Ozbrojená buňka byla údajně ve spojení s Íránem a měla z něj pašovat zbraně a výbušniny, které poté sloužily k útokům na vojáky USA. Šíitští militanti prý také posílali své spolubojovníky na výcvik do Íránu.
Hlavním terčem vojenské razie se měl stát muž, který pracoval jako spojka mezi iráckými povstalci a elitními íránskými silami al-Kuds.
Armáda uvedla, že vojáci se při dobývání objektu dostali pod palbu. Zabili dva muže, kteří sloužili jako hlídka, a dalších dvanáct zatkli. Protože se k budovám blížilo auto naložené dalšími ozbrojenci, přivolali na pomoc vzdušné síly. Ty údajně zabily třicet militantů.
Útok vojáků a následný nálet vyvolal v Sadrově městě bouři nevole. Do ulic vyšly stovky lidí, kteří proti němu protestují. Armáda popřela, že by při náletu zemřely nějaké ženy a děti, ačkoli připustila, že se v oblasti nacházely. Irácká policie uvedla, že při útoku zahynulo devět civilistů, mezi nimi i dvě ženy.
Vojenský zásah přišel v předvečer hlavního šíitského náboženského svátku, který do města příláká stovky tisíc poutníků. Vláda na tři dny zakázala řízení automobilů a zřídila nové checkpointy.
Časově se kryl i s jednáním iráckého premiéra Núrí al-Málikího v sousedním Íránu. Málikí prohlásil, že hlavním cílem návštěvy bylo zlepšit vztahy mezi oběma zeměmi. "Obě země jsou přesvědčeny, že jejich spolupráce může vést ke stabilitě Iráku," prohlásil premiér. Spojené státy naopak Írán viní, že má podíl na nestabilitě země, a to zejména tím, že zásobuje šíitské milice zbraněmi.
