Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nakolik jsou Karafiátovi Broučci opravdu vlivnou knihou?

  8:33aktualizováno  8:33
Broučci Jana Karafiáta (1846–1929) jsou bezesporu jednou z nejvydávanějších českých knih pro děti. Letos, kdy plynulo 145 let od jejich prvního vydání, se ke čtenářům dostává publikace Karafiátovi Broučci v české kultuře od literární historičky Věry Brožové (1957).

Karafiátovi Broučci coby audiokniha - obal | foto: Popron.cz

Autorka již dříve o Karafiátovi přednášela a spolupracovala na karafiátovském rozhlasovém pořadu. V knize popisuje, jak první, anonymní vydání mezi čtenáři zapadlo a trvalo sedmnáct let, než byl příběh broučků znovuobjeven spisovatelem Janem Herbenem a stal se po pochvalné recenzi Gustava Jaroše Gammy dobovým bestsellerem.

O knize

Věra Brožová: Karafiátovi Broučci v české kultuře

Vydalo nakladatelství ARSCI, Praha 2011, 144 stran, doporučená cena 188 korun.

Brožová přibližuje historický kontext umožňující lépe pochopit význam Karafiátova dílka. V tehdejší evropské hudbě, ve výtvarném umění, v literatuře a divadle se hledal odpovídající výraz pro tápání moderního člověka ve změti odcizených vztahů a prožitků i pro záchytné body, které jsou s to navracet moderní individuum jeho vlastní přirozenosti a duchovním kořenům. V pražském klášteře Na Slovanech našli roku 1880 azyl benediktinští mniši takzvané beuronské umělecké školy, kteří nacházeli krásu tvořenou Bohem-umělcem v základních tvarech přírody a promítali ji do svých uměleckých děl. Pozdní tvorba spisovatele Julia Zeyera (1841-1901) se vztahovala mimo jiné k průzračné naivitě přirozené víry, před níž se musí sklonit i vysoký klérus, či k adoraci jednoduchosti a pokory. Právě pokorné, naivisticky čisté přijímání jednotícího mravního řádu v Broučcích jako by dle autorky „předjalo tuto dimenzi výrazu krásy v umění přelomu století, kam začalo stále více pronikat estetizované vidění světa ve stylizovaně jednoduché mysticko-symbolické rovině“.

Nahrazená čeládka

Obal knihy Karafiátovi Broučci v české kultuře

Obal knihy Karafiátovi Broučci v české kultuře

Především ovšem Brožová zaznamenává dějiny recepce Broučků, která byla „v různých dobách citlivým indikátorem změn v aktuálním kulturním klimatu“. Jejich vyzdvihování, zavrhování i zákazy (to po roce 1948) kopírovaly politické zlomy v historii československé a české společnosti a změny v oficiálních uměleckých i eticko-výchovných preferencích. Pisatelka zaznamenává mimo jiné kritický postoj T. G. Masaryka k literatuře pro děti, a k Broučkům zejména, stejně jako „roubování ideologických záměrů v různých dobách“. Z nich nejvýraznější byl překlad z roku 1947 do ruštiny od Arnošta Kolmana, který zcela vynechal jakékoli zmínky o Bohu a modlitbu Podvečer tvá čeládka nahradil textem: „Jako v podvečer kuřata u kvočny držíme se pospolu, bratr bratra. Pracujeme společně, pomáháme jeden druhému, odvážně chráníme malé a slabé.“

Autorka píše i těch, které Karafiát inspiroval; kupříkladu spisovatele Josefa Haise Týneckého (1885-1964), který podle Brožové vytvořil podivný kříženec karafiátovské poslušnosti a přírodní mystiky s astrálními přírodními bytostmi; motivy jeho pohádky Na pasece prý využila Česká televize v jedné ze sérií seriálu Broučci z roku 1999. Připomenout si zaslouží i Jan Maršíček, autor Nových broučků z roku 1936, u něhož slouží jako model demokraticky spravované komunity s vývařovnou, hřišti či sokolovnou, v níž se všestranně zvyšuje životní úroveň.

Karafiátovi Broučci coby audiokniha - v ruce ji drží ten, kdo ji načetl, herec

Karafiátovi Broučci coby audiokniha - v ruce ji drží ten, kdo ji načetl, herec Josef Somr

Smrt k životu patří

Jako dva nejvýraznější rysy původních Broučků vystupují u Brožové pochopitelně témata poslušnosti a smrtelnosti, která se v tom dílku mnohokrát vracejí: všichni hlavní protagonisté v knize umírají, v závěru i brouček s celou rodinou. Přiznám se, že jsem jako dítě mnohokrát večer usínal při poslechu dramatizace jedné z upravených verzí knihy, v níž slova „však jestli zmrznou, oni poslušně zmrznou“ scházela, takže o konečném osudu Broučka jsem se vlastně dozvěděl až jako dospělý.

Nicméně právě vypouštění pasáží o úmrtí Broučkovy maminky („bác – maminka spadla ze stolice na zem a bylo po ní“) i jeho rodiny patří k nejčastějším zásahům v upravených vydáních a dramatizacích Broučků; jiní upravovatelé zase nechali broučky umřít, ale pak je opět vzkřísili. Byl jsem tak ochuzen o to, co bylo později mnohými chváleno, kupříkladu básník Jan Skácel ocenil, že Karafiát „jediný dokázal dětem říci, že je na světě smrt, a nevylekal je“, a filozofující biolog Stanislav Komárek (1958) je Karafiátovi vděčný, že ho už jako dítě „seznámil s drsnými a děsivými stránkami života“ (tato kniha prý dokonce nejvíce ovlivnila jeho život a způsob myšlení).

Horácké divadlo Jihlava: Z představení Broučci, rok 2003

Horácké divadlo Jihlava: Z představení Broučci, rok 2003

Podle Brožové ovšem v tomto důrazu na smrtelnost nebyla Karafiátova kniha ve své době nijak originální, neboť v tehdejších knihách pro děti neposlušné děti (či kůzlátka) umíraly celkem běžně. Originálnější a odvážnější prý byla Karafiátova próza v tom, že nerozvíjela bájné teorie o čápech a rození dětí, nýbrž jednoduše líčí, jak jednou Brouček přišel domů a u dveří ho už vítalo jeho dítě. V Karafiátově době totiž podle autorky nebyla tabuizována smrt jako dnes, ale právě sexualita.

Daleko větší problém však pro dnešního čtenáře představuje až stereotypně se vracející důraz na poslušnost – v tomto smyslu autorka říká, že Karafiát byl i v soukromí (alespoň z dnešního hlediska) až rigidní a nelítostný člověk. Ne náhodou také upozorňuje, že když byl z textu komunisty vypreparován Bůh, poslušnost Bohu se snadno dala zaměnit za poslušnost kolektivu.

Potíže s interpretací

Ve své knize autorka snáší množství materiálu: Ukazuje reálné předobrazy jednotlivých postav (počet Broučkových dětí kupříkladu odpovídal počtu dětí v rodině, v níž autor vyrůstal). Podrobně popisuje jednotlivá vydání Broučků, jejich ilustrátory i dramatizace (včetně těch provokativních); pečlivě zaznamenává i některé samostatnější adaptace, jako byla inscenace Ze života obludného hmyzu spojující Kafkovu Proměnu, hru Karla Čapka a Ferdu Mravence právě s Karafiátovou knihou. Dozvíme se i o tom, že Broučci mají i vlastní turistickou naučnou stezku na Valašsku.

Karafiátovi Broučci na DVD

Karafiátovi Broučci na DVD

Přesto si neodpustím napsat, že místy působí knížka Věry Brožové jako komentovaný bibliografický seznam (i když s množstvím krásných ilustrací). Když zmiňuje některé teoretiky, kteří se hlouběji zamýšleli nad postavením Karafiáta v duchovním kontextu, jejich podněty příliš nerozvíjí. Třeba svazek Nad Karafiátovými Broučky: sborník k 50. jubilejnímu vydání Broučků pouze zmiňuje, aniž by jej analyzovala – přitom třeba jeden z přispěvatelů onoho sborníku, protestantský literární historik J. B. Čapek, Karafiáta srovnával s katolicky orientovaným nakladatelem, literátem a překladatelem Josefem Florianem (1873-1841), což na první pohled působí dost fantasticky, ale při hlubším seznámení s Karafiátovou osobností už možná méně.

Ještě zajímavější je podle mne skutečnost, že od roku 1939 sloužili Broučci jako „symbolický rámec“ pro dívčí skautský dorost – světlušky. Ještě v roce 2003 vyšla kniha s podrobnými návody, jak s Broučky pracovat, přičemž „cílem snahy o zažití Broučků světluškami je, aby si světluška poté, co uléhá do postele nebo do spacáku, představila sebe sama na místě Broučka a ve svých snech letěla pomáhat jiným“. Nedávno ovšem toto místo Broučků zaujala jiná publikace, protože „s jejich používáním mělo mnoho vedoucích i světlušek problémy“.

Karafiátovi Broučci coby spoluinspirace jednoho ekologického divadelního

Karafiátovi Broučci coby spoluinspirace jednoho ekologického divadelního představení

Upřímně řečeno jsem ani já u svých dětí s Broučky příliš nepochodil, nicméně na závěr musím souhlasně citovat autorku, podle níž „přes veškerý civilizační pokrok je lidský život stejně konečný a vzájemné vztahy v něm stejně důležité“, v čemž podle ní spočívá Karafiátovo poselství. Když chodí Brouček opakovaně žádat o ruku Berušky a je zprvu odmítán, Janinka mu radí „pokoř se“, což by většina našich současníků odmítla, avšak Broučkova strategie nakonec přináší ovoce a jeho trpělivost je víceméně doporučeníhodná i dnes, i když by ji soudobý párový psycholog popsal a zdůvodnil jinak (nutno dodat, že Karafiát sám se ovšem nikdy neoženil).

V jistém smyslu tedy zůstávají Broučci aktuální i dnes. Byť se zmíněný Stanislav Komárek nejspíš mýlí v tom, že „tato kniha ovlivňuje naše národní vědomí více než která jiná kniha“. Možná by bylo lepší, kdy měl pravdu.       


Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Byt za 960 Kč si pronajímala šéfka úřadu. Cena odpovídá kvalitě, tvrdí

Jitka Sosnovcová, ředitelka Státního zdravotního ústavu

Nejvyšší kontrolní úřad v pondělí upozornil, že Státní zdravotní ústav pronajímal své byty v Praze extrémně levně. A...

Okamura vyhrál spor s úřady o tubusový dům. Bagry se už zakously do Břevnova

Model tubusů, který ukazuje, jak by mohl dům Tomia Okamury vypadat.

Předseda SPD Tomio Okamura si na pražském Břevnově staví netradiční bydlení. Bude žít ve více než desítce válcových...

Hamáček vede ČSSD, která považuje za zásadní problém obviněného ve vládě

Novým předsedou ČSSD se stal Jan Hamáček, delegáti ho do čela strany zvolili na...

Novým předsedou ČSSD je dosavadní místopředseda Jan Hamáček, který je ochoten jednat o vládě s ANO. Schválit ji musí...

Táta nemluví, nevidí, nechodí. Po útoku nožem je muž odkázaný na druhé

Jana Petružálková se synem (20. února 2018)

Jedna rána nožem navždy poznamenala život mladého muže a fatálně zasáhla i do osudu jeho rodiny. Místo toho, aby s...

Letušky ohlásily poruchu, pasažéři začali pít a chystali se na smrt

Ilustrační foto.

Pokud někdy vznikne film Svéráz národní letecké dopravy, mohla by tato historka být jednou z jeho nejlepších scén. Když...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post....

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...

Najdete na iDNES.cz