O záchranu semen ze Sýrie se snaží i dobrovolníci ve Spojených státech

O záchranu semen ze Sýrie se snaží i dobrovolníci ve Spojených státech | foto: Experimental Farm NetworkProfimedia.cz

Syrská pole osiřela, ohrožené plodiny zachraňují nadšenci za oceánem

  • 79
Jedním z následků války v Sýrii je také ztráta cenných hospodářských plodin. O jejich záchranu se snaží dobrovolníci ve Spojených státech, kteří se je kultivací snaží rozšířit mezi co nejvíce lidí. Poslední záchranou pro vzácná semena je pak obří komplex na Špicberkách.

Pole v Sýrii byla po staletí zdrojem obživy pro statisíce lidí, nyní jsou však dějištěm krvavých bojů. Do boje za záchranu tradičního způsobu obživy se bezprostředně po vypuknutí občanské války v roce 2011 pustila skupina syrských vědců. Jejich cílem bylo jediné – zachránit před válečnou vřavou co nejvíce semen lokálních druhů rostlin.

Syrské zemědělství

Zemědělství tvořilo před válkou výraznou složku ekonomiky Sýrie, zaměstnávalo zhruba 17 % obyvatel a stejný byl jeho podíl na tvorbě HDP. Nejčastěji pěstovanými plodinami byla pšenice, cukrová řepa, ječmen, kukuřice a čočka. Nejvýznamnější exportní plodinou byla bavlna. V okolí přístavu Latákie na západě se pěstoval také kvalitní tabák. Z ovoce a zeleniny byly běžné rajče, meloun, cibule a oliva.

Postupem let se jim podařilo sestavit unikátní sbírku 150 000 vzorků, které uložili v zahraničí. Do Sýrie by se měly vrátit po konci války. Snahu vědců, kteří mnohdy při záchraně vzorků riskovali vlastní život, v březnu letošního roku ocenila berlínská univerzita: udělila jim cenu Gregora Mendela.

Ocenění vědci při děkovném projevu zdůraznili, že budování databází semen by mělo být základem pro hospodaření v každé zemi, píše server The Guardian

Velké databáze existují po celém světě. Zaměřené jsou však spíše na uchovávání semen pro období přírodních katastrof a krizových situací. Stále častěji se však o ochranu a produkci vzácných semen snaží i nadšenci. Mezinárodní slávu si začíná budovat například uskupení Experimental Farm Network se sídlem v New Jersey.

Spoluzakladatel Experimental Farm Network Nate Kleinman.

Jeden ze skleníků, ve kterém pracují členové Experimental Farm Network

„Naším hlavním cílem je vytvořit masivní síť pěstitelů-dobrovolníků, kteří budou spolupracovat na zemědělském výzkumu zaměřeném zejména na nová osiva a zemědělské systémy bojující s globálním oteplováním,“ uvedl pro server iDNES.cz spoluzakladatel Experimental Farm Network Nate Kleinman. Důležitý je podle něj odklon od „industriálního zemědělství“, které vyčerpává půdní zdroje.

Kultivace a rozšíření

Toho se podle Kleinmana docílí zejména využíváním co nejširší palety plodin, které by se měly na plochách určených k hospodaření střídat. Součástí je také ochrana a produkce vzácných druhů semen.

„Od vzestupu industriálního zemědělství se ztratila celá řada starších odrůd plodin. Je to problém po celém světě. Pod tlakem ničení životního prostředí a klimatických změn začínají mizet i divoké variace plodin. Ty přitom obsahují genové informace zajišťující vlastnosti kriticky důležité pro budoucnost jako je odolnost vůči suchu, nemocem a toleranci k nízkým teplotám,“ vysvětluje Kleinman.

Samotná ochrana semen a jejich uložení v archivech je však podle něj jen částí celého procesu. „Musíme je také pěstovat a poté třídit, rozšířit do všech podnebí, abychom využili jejich maximální potenciál. Rostliny musíte pěstovat, aby byly užitečné,“ myslí si. Raritní semena Experimental Farm Network získává od ostatních sběratelů a organizací, stranou však nezůstávají ani oficiální banky semen provozované americkou vládou. Právě z nich pochází semena původem ze Sýrie, Afghánistánu a Etiopie.

Jak však podotkl Kleinman, bez jejich využití v terénu jsou k ničemu. Experimental Farm Network proto provozuje několik skleníků a polí, kde semena sází a kultivují. Podle Owena Taylora se letos pozornost zaměřuje zejména na semena ze Sýrie. Taylor se snaží vyprodukovat co nejvíce semen, která pak Experimental Farm Network prodává dalším pěstitelům. „Semena se tak stávají mnohem méně ohrožená. Čím více lidí je bude mít, tím spíše přetrvají do budoucnosti,“ vysvětlil reportérům serveru The Guardian.

Proč je aktuálně zájem o semena ze syrských variant plodin? Taylor si myslí, že zemědělství a plodiny jsou obětí války stejně, jako lidé, zničená města či vykradené památky. Když Taylor v televizi viděl lidi prchající ze Sýrie, představil si, jak se budou živit po svém návratu do vlasti. Přemýšlel také o tom, jak zachovají odkaz svých předků zemědělců. „Přemýšlel jsem o jejich prarodičích, kteří pěstovali toto dědictví. O jejich rukách, potu, snech,“ popisuje Taylor.

Zájem o zemědělství se snaží předat dalším lidem nejen na malých polích a ve sklenících, ale také na sociálních sítích. Na Facebooku a Instagramu Experimental Farm Network pravidelně zveřejňuje fotografie a videa zaznamenávající pokroky při pěstování.

Předávání znalostí o pěstování plodin je podle Taylora stejně důležité, jako práce v terénu. „Rostliny nás spojují s našimi předky. Když zasedneme k jídlu, většina věcí na talíři je výsledkem stovek a tisíců let práce, kterou někdo kdesi musel odvést,“ myslí si. „Sázím do země semena, která jsou nositeli historie. I já jsem pak součástí historie,“ dodává.

Globální genová banka

Pokud Taylor hovoří o semenech jako o nositelích historie, nenápadná stavba uprostřed Severního ledového oceánu musí být její kronikou. Špicberské globální úložiště semen (Svalbard Global Seed Vault) provozované norskou vládou je největším archivem semen na světě. Je v něm uložen vzorek téměř každé známé odrůdy zemědělských plodin pro případ globální katastrofy.

V globální genové bance jsou vzorky semen uloženy v pískovcové skále v bývalém upraveném dole. Stálá teplota prostředí dolu je -8 stupňů Celsia, teplota přímo v genové bance je dochlazována na -18 stupňů Celsia. Po šesti letech provozu je v bance uloženo přes 800 tisíc vzorků semen, přičemž celková kapacita činí 4,5 milionu vzorků.

Svalbard Global Seed Vault se nachází na Špicberkách.

Svalbard Global Seed Vault je domovem pro více než 800 tisíc vzorků semen

V září letošního roku do banky přispěla také Česká republika. „Celkem bylo odesláno zhruba 800 vzorků různých druhů a odrůd zemědělských plodin,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.

Na Špicberky putovaly zejména vzorky původních českých a krajových odrůd, vybrané vzorky planých příbuzných druhů rostlin pocházejících ze sběrových expedic v ČR i zahraničí a také vzorky všech kolekcí semenných plodin, které jsou uloženy v genobance ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Ruzyni (kompletní tiskovou zprávu ministerstva zemědělství najdete zde).

Globální genová banka by se podle původního plánu měla otevírat pouze v případě katastrof s celosvětovým dopadem, uvádí server CNN. Na sklonku října však toto pravidlo vzalo za své. Kvůli situaci v Sýrii byli vědci nuceni z banky vyzvednout část semen sesbíraných v takzvaném Úrodném půlměsíci (území dnešního Iráku, Sýrie, Libanonu, Jordánska a Izraele).

Semena budou vysazena na vědeckých pracovištích v Libanonu a Maroku kvůli zkoumání i produkci nových plodin. Odrůdy z této oblasti jsou totiž adaptované na extrémní klimatické podmínky a mohly by posloužit po vyšlechtění ještě odolnějších plodin. Ty by, vzhledem k rostoucím teplotám ve světě, měly být základem pro udržitelné hospodaření v následujících desetiletí.

Podívejte se, jak pracují lidé z Experimental Farm Network:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video