Když se Marek koncem roku 2015 narodil, lékaři si na jeho tváři všimli výraznější žíly. Maminku propustili z porodnice s prognózou, že chlapec bude mít ve tváři takzvaný „oheň“ – vrozený kožní defekt.
„Ve čtrnácti dnech docházelo k výraznému probarvení tváře, kdy jsme viděli, že se mu to začalo hodně zbarvovat a rozšiřovat přes celou pravou polovinu obličeje,“ popsala maminka. Rodiče proto navštívili praktickou lékařku, ta jim však pomoci nedokázala. Shodou okolností však byl Marek umístěn do nemocnice s jinými obtížemi. „Hned se zjistilo, že má hemangiom,“ uvedla maminka.
V době, kdy lékaři zahájili léčbu, se tehdy dvouměsíčnímu chlapci už hůře otevíralo pravé oko. V případě neléčení by na něj chlapec v budoucnu neviděl vůbec. Po týdnu pod dozorem lékařů dostával dvakrát denně sirup. „Byl to velký progres, úplně to mizelo před očima,“ popsala maminka průběh léčby.
Chlapec následně podstoupil rehabilitaci a laserovou operaci. Jediné, co mu však po hemangiomu zbylo, je několik jizev. „Jinak jsme všechno dohnali, chová se jako běžné dítě,“ zakončila maminka.
Revoluce v dermatologii
Infantilní hemangiom, nezhoubný nádor z krevních cév, přitom postihuje až dvanáct procent kojenců. „Velmi vzácně je možné je zachytit u novorozenců,“ dodal dětský onkolog z Kliniky dětské hematologie a onkologie v Motole Josef Mališ. Třikrát častěji postihuje dívky než chlapce. U nedonošených dětí však hemangion ohrožuje až každé třetí. Nejčastěji se vyskytuje na hlavě či krku, může však být i na končetinách či orgánech.
„Kůže hemangiomu je velmi křehká, jemná a lehce zranitelná,“ doplnil Mališ. Existují také takzvané hluboké hemangiomy, které jsou zvláště nebezpečné v oblasti dýchacích cest. Třetím typem jsou hemangiomy smíšené, které částečně vystupují na povrch.
I když se drtivá většina (90 procent) hemangiomů léčit nemusí, zvýšenou pozornost vyžadují podle Mališe například ty, které uzavírají oko, nos, či jsou kosmeticky nepřijatelné. Terapii je nutné zahájit co nejdříve, ideálně do tří měsíců věku dítěte, maximálně do prvního půl roku. Trvá několik měsíců, v některých případech i let.
Do roku 2018 přitom účinná léčba neexistovala. Lék byl sice známý od 60. let minulého století, nicméně lékaři ho využívali jako prostředek na snižování tlaku. O takovéto indikaci se vůbec nevědělo. “Dermatologové to považují za nejrevolučnější lék, který vstoupil do klinické praxe za posledních padesát let,“ řekl Mališ.
Léčba je efektivní, ale úplného vymizení lékaři dosahují zhruba ve 30 procentech případů, uvedl Mališ. V 70 procentech případů hemangiom zanechá stopy, které je následně možné odstranit laserem.
