"Máme tu tedy signál o tom, jak to může vypadat," poznamenala Monika Procházková z Patria Finance. Ve druhém čtvrtletí se přitom snížila výkonnost ekonomiky o 2,4 procenta. Určitou naději vidí analytici v posledním prohlášení viceguvernéra národní banky Pavla Kysilky, který označil korunu za nadhodnocenou a připustil do budoucna pokles úrokových sazeb. Snížení kursu koruny by přitom pomohlo exportérům, stejný vývoj u sazeb by zase zlevnil peníze a umožnil podnikům investovat. Většina ekonomických pracovišť nicméně stejně postupně zhoršuje své odhady pro celkový letošní výsledek a povětšinou i pro příští rok. Optimistou se snaží být naopak premiér Miloš Zeman, který včera řekl: "Pokud se nám nepodaří pomocí našeho prorůstového deficitu rozpočtu obrátit vývoj ekonomiky, bude to důkaz, že nemáme v politice co dělat." Na přímou otázku, zda by pokračování nynější recese i v příštím roce považoval za důvod, proč by vláda měla odstoupit, však neodpověděl s tím, že to je předčasná úvaha a že věří v obrat vývoje ekonomiky. O tom však pochybuje například prezident Svazu průmyslu a dopravy Štěpán Popovič. "Růst ekonomiky je silně závislý na vzestupu investic, a ty naopak klesají," prohlásil včera s odvoláním na anketu mezi téměř čtyřmi sty velkými podniky. Právě dlouhodobý pokles investiční aktivity pak považují analytici za jeden z důvodů, proč není možné počítat pro příští rok s nějak výrazným růstem.
Vláda při přípravě rozpočtu pracovala s předpokladem růstu o jedno až tři procenta a s číslem 2,2 procenta jako s nejpravděpodobnější variantou. "To bych viděl jako dost velký optimismus," poznamenal Kočenda. Ovšem třeba Patria Finance má ve svém nejnovějším výhledu stále ještě 2,5 procenta. Bude zřejmě záležet i na tom, jaký bude další vývoj největších obchodních partnerů země, především Německa, jak se vyvinou ceny surovin na světových trzích a kam se pohne kurs koruny. Asijská a ruská krize, které se nyní šíří i do jižní Ameriky, s sebou přinášejí i potíže pro vyspělé země. Ty se již projevily tím, že růst jejich ekonomik je méně tažen exportem a více domácí poptávkou. To v prvním období domácím výrobcům vyhovuje, protože mohou na tyto trhy umisťovat své produkty, dlouhodobě to však může znamenat problémy. Domácí poptávka může totiž snadno ochabnout a pak se celý problém vrátí i k tuzemským výrobcům. Poslední odhady mezinárodních finančních institucí již pozastavení růstu ve vyspělých zemích prorokují. Kabinet proti tomu postaví svůj známý plán snahu oživit ekonomiku mimo jiné pomocí vyšších státních výdajů. Ovšem premiér včera řekl, že pro rozpočet roku 2000 není možné očekávat tak velký schodek, jaký byl plánován pro rok příští. Naopak větší díl než v roce 1999 by měl však směřovat na prorůstové programy. Miloš Zeman k tomu dodal, že z celkového plánovaného deficitu 26,8 miliardy korun bude asi osm miliard použito na prorůstové programy. Necelé čtyři miliardy pak budou stát příští rok zrychlené odpisy podnikům. Ty totiž zaplatí menší daně. Další peníze půjdou na bydlení. Ovšem o prorůstovém efektu této sumy například Kočenda pochybuje. "V naprosto ideálním případě by se tak mohl zvýšit HDP o půl bodu," poznamenal. Navíc schodek jako princip vadí České národní bance a viceguvernér Pavel Kysilka podmínil snižování úroků právě snahou vlády udržet co nejvyrovnanější finance. Na pomoc investičním plánům vlády by v dalších letech měly přijít peníze z privatizace bank. "Počítáme, že bydlení budeme financovat z privatizace bankovního sektoru," řekl Zeman s tím, že v roce 2000 by mohly být některé peníze k dispozici. Odmítl však, že je do té doby bude stát sanovat. "To se nevyplatí, na to nedáme ani korunu," uvedl.
Vláda při přípravě rozpočtu pracovala s předpokladem růstu o jedno až tři procenta a s číslem 2,2 procenta jako s nejpravděpodobnější variantou. "To bych viděl jako dost velký optimismus," poznamenal Kočenda. Ovšem třeba Patria Finance má ve svém nejnovějším výhledu stále ještě 2,5 procenta. Bude zřejmě záležet i na tom, jaký bude další vývoj největších obchodních partnerů země, především Německa, jak se vyvinou ceny surovin na světových trzích a kam se pohne kurs koruny. Asijská a ruská krize, které se nyní šíří i do jižní Ameriky, s sebou přinášejí i potíže pro vyspělé země. Ty se již projevily tím, že růst jejich ekonomik je méně tažen exportem a více domácí poptávkou. To v prvním období domácím výrobcům vyhovuje, protože mohou na tyto trhy umisťovat své produkty, dlouhodobě to však může znamenat problémy. Domácí poptávka může totiž snadno ochabnout a pak se celý problém vrátí i k tuzemským výrobcům. Poslední odhady mezinárodních finančních institucí již pozastavení růstu ve vyspělých zemích prorokují. Kabinet proti tomu postaví svůj známý plán snahu oživit ekonomiku mimo jiné pomocí vyšších státních výdajů. Ovšem premiér včera řekl, že pro rozpočet roku 2000 není možné očekávat tak velký schodek, jaký byl plánován pro rok příští. Naopak větší díl než v roce 1999 by měl však směřovat na prorůstové programy. Miloš Zeman k tomu dodal, že z celkového plánovaného deficitu 26,8 miliardy korun bude asi osm miliard použito na prorůstové programy. Necelé čtyři miliardy pak budou stát příští rok zrychlené odpisy podnikům. Ty totiž zaplatí menší daně. Další peníze půjdou na bydlení. Ovšem o prorůstovém efektu této sumy například Kočenda pochybuje. "V naprosto ideálním případě by se tak mohl zvýšit HDP o půl bodu," poznamenal. Navíc schodek jako princip vadí České národní bance a viceguvernér Pavel Kysilka podmínil snižování úroků právě snahou vlády udržet co nejvyrovnanější finance. Na pomoc investičním plánům vlády by v dalších letech měly přijít peníze z privatizace bank. "Počítáme, že bydlení budeme financovat z privatizace bankovního sektoru," řekl Zeman s tím, že v roce 2000 by mohly být některé peníze k dispozici. Odmítl však, že je do té doby bude stát sanovat. "To se nevyplatí, na to nedáme ani korunu," uvedl.
