Čtyři měsíce práce stálo několik set tisíc korun. "To není tak mnoho. Ta nejdražší etapa teprve přijde," říká profesorka Eva Syková z Akademie věd.
Následující bádání, při nichž bude nutné věnovat získaným buňkám každodenní péči a "krmit" je, přijde podle odhadů Evy Sykové na desítky milionů korun ročně.
Úspěchem pracovníků Ústavu experimentální medicíny se může země pochlubit v pravý čas: ve čtvrtek začal v pražském Kongresovém centru světový kongres o výzkumu mozku a jeho nemocí. Přijely na něj tři tisíce vědců z celého světa.
Od embryonálních kmenových buněk si mnoho slibují například neurologové, kteří léčí Parkinsonovu nemoc. "I když díky lékům mohou tito lidé žít stejně dlouho jako ostatní, chorobu vyléčit neumíme a léky jsou velmi drahé," uvedl Robert Jech z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Věří, že nová metoda by mohla být k mání během několika let. Před vědci je však mnoho úkolů. Jediná injekce s milionem buněk sice může vyléčit člověka s poškozeným mozkem, ale je třeba zajistit, aby si buňky uchovaly stálé vlastnosti a nepřenášely se jimi nemoci.
Hrozí odchody do zahraničí
Vědci se obávají, aby jim výzkum nezkomplikovaly plánované škrty v rozpočtu. Dotace na vědu nakonec nebudou takové, jak se původně předpokládalo - z původního navýšení o 3,5 miliardy korun oproti letošku to zatím vypadá na několik desítek milionů. Vědci varují, že perspektivní lidé odejdou do ciziny.
Už dnes není práce ve vědě pro mladé lidi finančně lákavá, stipendium pro výzkumníka se pohybuje kolem 6-8 tisíc korun. S penězi je vůbec potíž: například dotace na granty od ministerstva zdravotnictví leckdy nejsou na účtu ještě ani v půli roku, pro který byly schváleny.
"Lidé ve vědě jsou pološílenci, kterým o platy nejde," říká s nadsázkou český expert na výzkum kmenových buněk Petr Kobylka. "Nestabilní podmínky, v nichž se výzkum dělá, jsou strašné," podotýká.
