Vyřešení tohoto problému je jedním z hlavních cílů belgického předsednictví. Na summitu v Laekenu chce totiž belgický premiér oznámit, že společná bezpečnostní a obranná politika bude funkční.
Dosud se podařilo vytvořit vojenské struktury v rámci Rady EU, konkrétně politický a vojenský výbor. Na druhé straně v oblasti zpravodajských služeb, logistiky a komunikací tyto struktury chybí. Fungování EBOP také ohrožuje složitost vztahů mezi EU a NATO, na základě které zůstávají především neutrální státy Evropské unie (např. Rakousko, Švédsko, Finsko) k vojenským aspektům této politiky chladné. Největší nebezpečí zavedení EBOP ovšem představuje podle Vysokého představitele EU Javiera Solany neshoda ohledně jejího financování.
V současnosti existují v podstatě tři alternativy, které mají různou podporu mezi členskými státy. První možností je, že by veškeré akce pod hlavičkou EU byly hrazeny ze společného rozpočtu a státy by na ně přispívaly podle poměru svého HDP. Tento postoj má podporu především „chudších států“ EU, například Portugalska a Řecka, ale také malého Lucemburska. Druhá alternativa předpokládá sdílení nákladů mezi NATO a členskými zeměmi EU. Ta by využívala administrativní kapacity vojenských struktur NATO, přičemž operativní náklady na konkrétní akce ponesou přímo členské státy, které se jich účastní. Třetí možný způsob financování pak předpokládá dělbu nákladů mezi rozpočtet Unie a jednotlivé členské státy, přičemž členské státy by opět financovaly akce, kterých se účastní.
5. listopadu 2001 16:16
