Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nacisté měli přímo v Liberci lágry pro Romy, zjistili historici

  15:17aktualizováno  15:17
O nacistických táborech, které na Liberecku existovaly v období druhé světové války, toho ví dnes málokdo. Zapomenutá fakta o nich nyní shromáždil historik libereckého Severočeského muzea Ivan Rous. Například i to, že přímo v Liberci stál internační tábor pro Romy.

Koncentrační tábor v Rychnově u Jablonce | foto: Archiv Ivana Rouse

"Přímo na území Liberce, u Kunratické ulice, se nacházel romský vyhlazovací internační tábor. Tam šlo o systémovou likvidaci lidí," říká Rous, který své poznatky shromáždil v knize, jež vyjde na podzim.

Koncentrační tábory spravovali esesáci. Vedle nich existovaly na území dnešního Libereckého kraje také tábory pracovní či zajatecké pod správou wehrmachtu. Zvláštní kategorie jsou pak romské tábory.

Nacistické tábory

Detail zajateckého a koncentračního tábora v Rýnovicích

Rýnovice
Zajatecký a koncentrační tábor, v době největšího rozkvětu tu pracovalo 2 200 lidí pro pobočku továrny Carl Zeiss Jena. Koncentrákem prošlo 800 lidí, 600 zemřelo.

Rychnov u Jablonce
Největší, transportní tábor, ke konci války sem přemístili velitelství koncentračního tábora Gross Rosen.

Chrastava
Dvěma ženskými koncentráky prošlo kolem patnácti stovek žen, úmrtnost zde byla velmi vysoká.

Smržovka
Ženský koncentrační tábor

Miloszów
Těsně za českou hranicí v Polsku byla další pobočka koncentračního tábora Gross Rosen.

"Jak vyplývá z dopisu libereckého starosty ze začátku války, už tehdy plánovali pro Romy postavit koncentrační tábor u Liberce. Sám ho takto nazývá," upozorňuje Rous.

Celkem v Liberci existovaly čtyři romské internační tábory. První vznikl u rochlického lomu pod Královým Hájem v roce 1939, šlo o dva dřevěné baráky. Romové stavěli sídliště na Králově Háji, později se přesídlili do zchátralého objektu v Nádražní ulici. Ubytovací podmínky zde byly naprosto příšerné.

V létě 1941 romské osazenstvo přestěhovali do nově vybudovaného tábora u Kunratické ulice. "Zde zůstali Romové až do doby, kdy je transportovali do koncentračních táborů Osvětim, Buchenwald a Ravensbrück," vysvětluje dokumentarista.

Táborem prošla jedna až dvě stovky Romů původem z Liberce a okolí. Deportace skončily v první čtvrtině roku 1943. Naprostá většina Romů pobyt v koncentračních táborech nepřežila.

Bití, zima, hlad

Klasických koncentračních táborů bylo v blízkém okolí pět - dva v Chrastavě, v Rychnově u Jablonce, v Rýnovicích a ve Smržovce. "Největší, zároveň i transportní, byl v Rychnově," konstatuje Rous. Koncem války sem přemístili velitelství koncentračního tábora Gross Rosen.

Továrna Getewent, která dnes slouží jako kotlárny Hotler (Rychnov u Jablonce)

Továrna Getewent, která dnes slouží jako kotlárny Hotler (Rychnov u Jablonce)

Budova tehdejšího zajateckého a koncentračního tábora v Rýnovicích

Budova tehdejšího zajateckého a koncentračního tábora v Rýnovicích

Rychnov u Jablonce - dodnes dochovaná brána do areálu Getewent pro vězně

Rychnov u Jablonce - dodnes dochovaná brána do areálu Getewent pro vězně

V roce 1944 zřídili v jabloneckých Rýnovicích pobočku již zmiňovaného koncentračního tábora Gross Rosen. "Celkem jím prošlo osm stovek lidí, šest set z nich zemřelo. Hlídala je třicítka příslušníků SS. V první vlně sem umístili povstalce z Varšavského povstání," uvádí František Radkovič, jednatel Českého svazu bojovníků za svobodu z Jablonce.

Žili ve velmi drsných podmínkách. "Časté bití, zima, hlad, nedostatek spánku. Není divu, že mezi nimi vypukla epidemie tyfu," konstatuje Radkovič. Otřesné bylo zacházení s nemocnými. "Místní vojenský lékař z SS je prostě zabíjel, a to i v případě pouhého podezření na tuberkulózu," objasňuje Rous.

Výkres internačního tábora pro Romy

Výkres internačního tábora pro Romy

Ještě předtím zde fungoval zajatecký tábor. Zajatci pracovali v továrně zaměřené na jemnou techniku, v té době hlavně pro německou armádu - optiku, periskopy pro ponorky a samopaly. V budově dnešní Střední průmyslové školy technické byla i tajná výrobna pro zbraně SS.

V Chrastavě a Smržovce věznili ženy

Velký koncentrační tábor fungoval v Chrastavě. Dělil se na dvě části FAL Kratzau I. a II. "Kolem tisícovky vězeňkyň živořilo v barákovém táboře u vodárny v Ještědské ulici a v bývalé továrně Jäger v Bílém Kostele," uvádí Rous.

Sběrná střediska

Vznikla po válce, umístili sem německé obyvatelstvo určené k odsunu.

Největší bylo v liberecké Husově ulici, do roku 1952 jím prošlo několik desítek tisíc lidí.

Byly mezi nimi Židovky z Čech, Polska, Francie, Belgie a Dánska. Tábor číslo 2 ležel na pozemku továrny Tannwalder Textilwerke A. G. Ženy z tábora pracovaly v továrně Spreewerk, vyráběly části podvozkových noh k letadlům či protiplynové masky.

"Nejsou známé přesné údaje o úmrtnosti, ale podle dochovaných výpovědí byla velmi vysoká," popisuje badatel ze Severočeského muzea. Ženský koncentrák měli i ve Smržovce.

Zajatci se používali jako levná pracovní síla. Hlavně ke konci války se v našem kraji objevovali ve větším množství, vyskytovali se prakticky u každé továrny. Podle národnosti měli různý režim. "Francouzi a Italové ho měli volnější, stejně jako příslušníci jiných zemí západní Evropy," popisuje Rous.

Koncentrační tábor v Rychnově u Jablonce
Koncentrační tábor v Rychnově u Jablonce
Koncentrační tábor v Rychnově u Jablonce

Koncentrační tábor v Rychnově u Jablonce nad Nisou

Naproti tomu ruští zajatci zažívali peklo, které se blížilo podmínkám koncentračních táborů. U hostince U Votočků poblíž dnešního rochlického sídliště byl ruský zajatecký tábor. Ke konci války byli místní zajatci natolik vysílení, že nebyli schopni odejít mimo tábor.

Po válce šli do lágrů Němci

Německé lágry se využily krátce po válce v době takzvaného divokého odsunu. "Umístili sem hlavně Němce, které později odsunuli z pohraničí," vysvětluje Rous. Slovo tábor bylo v té době z pochopitelných důvodů vnímáno negativně, proto se těmto zařízením říkalo oblastní sběrná střediska.

Polský koncentrák Miloszów - podzemí

Polský koncentrák Miloszów - podzemí

"Zacházení s lidmi uvnitř oplocených areálů nebylo zvláště krátce po válce nejlepší. Přitom mnozí z internovaných neměli se skutky páchanými za války nic společného," konstatuje Rous.

Největší středisko se nacházelo na liberecké Husově ulici v místech, kde je dnes Technická univerzita. V posledních letech války tu byli ubytovaní francouzští zajatci pracující na nedaleké stavbě obrovského protileteckého krytu pro Konrada Henleina.

Po válce, až do roku 1952, sběrným střediskem prošlo několik desítek tisíc lidí. I zde se odehrávaly nepěkné události a sběrná a odsunová střediska se stala nástupci válečných a zajateckých lágrů. "Nelze srovnávat nacistický režim s poválečnými roky, ale nepravosti nelze omlouvat žádnou situací," uzavírá Rous.

Nacistické lágry na Liberecku: Chrastava (červená), Rýnovice (modrá), Rychnov u Jablonce (zelená), Smržovka (žlutá).

Nacistické lágry na Liberecku: Chrastava (červená), Rýnovice (modrá), Rychnov u Jablonce (zelená), Smržovka (žlutá).



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Byt za 960 Kč si pronajímala šéfka úřadu. Cena odpovídá kvalitě, tvrdí

Jitka Sosnovcová, ředitelka Státního zdravotního ústavu

Nejvyšší kontrolní úřad v pondělí upozornil, že Státní zdravotní ústav pronajímal své byty v Praze extrémně levně. A...

Okamura vyhrál spor s úřady o tubusový dům. Bagry se už zakously do Břevnova

Model tubusů, který ukazuje, jak by mohl dům Tomia Okamury vypadat.

Předseda SPD Tomio Okamura si na pražském Břevnově staví netradiční bydlení. Bude žít ve více než desítce válcových...

Hamáček vede ČSSD, která považuje za zásadní problém obviněného ve vládě

Novým předsedou ČSSD se stal Jan Hamáček, delegáti ho do čela strany zvolili na...

Novým předsedou ČSSD je dosavadní místopředseda Jan Hamáček, který je ochoten jednat o vládě s ANO. Schválit ji musí...

Táta nemluví, nevidí, nechodí. Po útoku nožem je muž odkázaný na druhé

Jana Petružálková se synem (20. února 2018)

Jedna rána nožem navždy poznamenala život mladého muže a fatálně zasáhla i do osudu jeho rodiny. Místo toho, aby s...

Letušky ohlásily poruchu, pasažéři začali pít a chystali se na smrt

Ilustrační foto.

Pokud někdy vznikne film Svéráz národní letecké dopravy, mohla by tato historka být jednou z jeho nejlepších scén. Když...

Další z rubriky

Benešova role v únoru 1948 byla ostudná a osudová, míní historik

Prezident Beneš ustoupil nátlaku a jmenoval nové ministry podle komunistického...

Češi si v těchto dnech připomínají 70. výročí komunistického převratu, který znamenal na další desetiletí ztrátu...

Jak se komunisté dostali k moci? „Vítězný“ únor den po dni

Klement Gottwald při Vítězném únoru 1948.

Přestože instalace komunistické strany k moci začala v Československu bezprostředně po porážce nacistického Německa, k...

Shromáždění v Praze uctilo památku obětí komunismu

Klement Gottwald při Vítězném únoru 1948.

Česko si připomíná 70. výročí komunistického převratu, po němž se země na více než 40 let stala totalitním režimem s...

Najdete na iDNES.cz