Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nacisté měli přímo v Liberci lágry pro Romy, zjistili historici

  15:17aktualizováno  15:17
O nacistických táborech, které na Liberecku existovaly v období druhé světové války, toho ví dnes málokdo. Zapomenutá fakta o nich nyní shromáždil historik libereckého Severočeského muzea Ivan Rous. Například i to, že přímo v Liberci stál internační tábor pro Romy.

Koncentrační tábor v Rychnově u Jablonce | foto: Archiv Ivana Rouse

"Přímo na území Liberce, u Kunratické ulice, se nacházel romský vyhlazovací internační tábor. Tam šlo o systémovou likvidaci lidí," říká Rous, který své poznatky shromáždil v knize, jež vyjde na podzim.

Koncentrační tábory spravovali esesáci. Vedle nich existovaly na území dnešního Libereckého kraje také tábory pracovní či zajatecké pod správou wehrmachtu. Zvláštní kategorie jsou pak romské tábory.

Nacistické tábory

Detail zajateckého a koncentračního tábora v Rýnovicích

Rýnovice
Zajatecký a koncentrační tábor, v době největšího rozkvětu tu pracovalo 2 200 lidí pro pobočku továrny Carl Zeiss Jena. Koncentrákem prošlo 800 lidí, 600 zemřelo.

Rychnov u Jablonce
Největší, transportní tábor, ke konci války sem přemístili velitelství koncentračního tábora Gross Rosen.

Chrastava
Dvěma ženskými koncentráky prošlo kolem patnácti stovek žen, úmrtnost zde byla velmi vysoká.

Smržovka
Ženský koncentrační tábor

Miloszów
Těsně za českou hranicí v Polsku byla další pobočka koncentračního tábora Gross Rosen.

"Jak vyplývá z dopisu libereckého starosty ze začátku války, už tehdy plánovali pro Romy postavit koncentrační tábor u Liberce. Sám ho takto nazývá," upozorňuje Rous.

Celkem v Liberci existovaly čtyři romské internační tábory. První vznikl u rochlického lomu pod Královým Hájem v roce 1939, šlo o dva dřevěné baráky. Romové stavěli sídliště na Králově Háji, později se přesídlili do zchátralého objektu v Nádražní ulici. Ubytovací podmínky zde byly naprosto příšerné.

V létě 1941 romské osazenstvo přestěhovali do nově vybudovaného tábora u Kunratické ulice. "Zde zůstali Romové až do doby, kdy je transportovali do koncentračních táborů Osvětim, Buchenwald a Ravensbrück," vysvětluje dokumentarista.

Táborem prošla jedna až dvě stovky Romů původem z Liberce a okolí. Deportace skončily v první čtvrtině roku 1943. Naprostá většina Romů pobyt v koncentračních táborech nepřežila.

Bití, zima, hlad

Klasických koncentračních táborů bylo v blízkém okolí pět - dva v Chrastavě, v Rychnově u Jablonce, v Rýnovicích a ve Smržovce. "Největší, zároveň i transportní, byl v Rychnově," konstatuje Rous. Koncem války sem přemístili velitelství koncentračního tábora Gross Rosen.

Továrna Getewent, která dnes slouží jako kotlárny Hotler (Rychnov u Jablonce)

Továrna Getewent, která dnes slouží jako kotlárny Hotler (Rychnov u Jablonce)

Budova tehdejšího zajateckého a koncentračního tábora v Rýnovicích

Budova tehdejšího zajateckého a koncentračního tábora v Rýnovicích

Rychnov u Jablonce - dodnes dochovaná brána do areálu Getewent pro vězně

Rychnov u Jablonce - dodnes dochovaná brána do areálu Getewent pro vězně

V roce 1944 zřídili v jabloneckých Rýnovicích pobočku již zmiňovaného koncentračního tábora Gross Rosen. "Celkem jím prošlo osm stovek lidí, šest set z nich zemřelo. Hlídala je třicítka příslušníků SS. V první vlně sem umístili povstalce z Varšavského povstání," uvádí František Radkovič, jednatel Českého svazu bojovníků za svobodu z Jablonce.

Žili ve velmi drsných podmínkách. "Časté bití, zima, hlad, nedostatek spánku. Není divu, že mezi nimi vypukla epidemie tyfu," konstatuje Radkovič. Otřesné bylo zacházení s nemocnými. "Místní vojenský lékař z SS je prostě zabíjel, a to i v případě pouhého podezření na tuberkulózu," objasňuje Rous.

Výkres internačního tábora pro Romy

Výkres internačního tábora pro Romy

Ještě předtím zde fungoval zajatecký tábor. Zajatci pracovali v továrně zaměřené na jemnou techniku, v té době hlavně pro německou armádu - optiku, periskopy pro ponorky a samopaly. V budově dnešní Střední průmyslové školy technické byla i tajná výrobna pro zbraně SS.

V Chrastavě a Smržovce věznili ženy

Velký koncentrační tábor fungoval v Chrastavě. Dělil se na dvě části FAL Kratzau I. a II. "Kolem tisícovky vězeňkyň živořilo v barákovém táboře u vodárny v Ještědské ulici a v bývalé továrně Jäger v Bílém Kostele," uvádí Rous.

Sběrná střediska

Vznikla po válce, umístili sem německé obyvatelstvo určené k odsunu.

Největší bylo v liberecké Husově ulici, do roku 1952 jím prošlo několik desítek tisíc lidí.

Byly mezi nimi Židovky z Čech, Polska, Francie, Belgie a Dánska. Tábor číslo 2 ležel na pozemku továrny Tannwalder Textilwerke A. G. Ženy z tábora pracovaly v továrně Spreewerk, vyráběly části podvozkových noh k letadlům či protiplynové masky.

"Nejsou známé přesné údaje o úmrtnosti, ale podle dochovaných výpovědí byla velmi vysoká," popisuje badatel ze Severočeského muzea. Ženský koncentrák měli i ve Smržovce.

Zajatci se používali jako levná pracovní síla. Hlavně ke konci války se v našem kraji objevovali ve větším množství, vyskytovali se prakticky u každé továrny. Podle národnosti měli různý režim. "Francouzi a Italové ho měli volnější, stejně jako příslušníci jiných zemí západní Evropy," popisuje Rous.

Koncentrační tábor v Rychnově u Jablonce
Koncentrační tábor v Rychnově u Jablonce
Koncentrační tábor v Rychnově u Jablonce

Koncentrační tábor v Rychnově u Jablonce nad Nisou

Naproti tomu ruští zajatci zažívali peklo, které se blížilo podmínkám koncentračních táborů. U hostince U Votočků poblíž dnešního rochlického sídliště byl ruský zajatecký tábor. Ke konci války byli místní zajatci natolik vysílení, že nebyli schopni odejít mimo tábor.

Po válce šli do lágrů Němci

Německé lágry se využily krátce po válce v době takzvaného divokého odsunu. "Umístili sem hlavně Němce, které později odsunuli z pohraničí," vysvětluje Rous. Slovo tábor bylo v té době z pochopitelných důvodů vnímáno negativně, proto se těmto zařízením říkalo oblastní sběrná střediska.

Polský koncentrák Miloszów - podzemí

Polský koncentrák Miloszów - podzemí

"Zacházení s lidmi uvnitř oplocených areálů nebylo zvláště krátce po válce nejlepší. Přitom mnozí z internovaných neměli se skutky páchanými za války nic společného," konstatuje Rous.

Největší středisko se nacházelo na liberecké Husově ulici v místech, kde je dnes Technická univerzita. V posledních letech války tu byli ubytovaní francouzští zajatci pracující na nedaleké stavbě obrovského protileteckého krytu pro Konrada Henleina.

Po válce, až do roku 1952, sběrným střediskem prošlo několik desítek tisíc lidí. I zde se odehrávaly nepěkné události a sběrná a odsunová střediska se stala nástupci válečných a zajateckých lágrů. "Nelze srovnávat nacistický režim s poválečnými roky, ale nepravosti nelze omlouvat žádnou situací," uzavírá Rous.

Nacistické lágry na Liberecku: Chrastava (červená), Rýnovice (modrá), Rychnov u Jablonce (zelená), Smržovka (žlutá).

Nacistické lágry na Liberecku: Chrastava (červená), Rýnovice (modrá), Rychnov u Jablonce (zelená), Smržovka (žlutá).




Hlavní zprávy

Nejčtenější

V italském Janově se zřítil dálniční most, zemřelo 35 lidí

Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se zřítilo několik desítek...

Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se v poledne zřítil asi 80metrový úsek mostu. Podle poslední bilance...

Konflikt na koupališti v Dubí se odehrál jinak, tvrdí noví svědkové

Koupaliště v Dubí na Teplicku v den incidentu. NEPOUZIVAT

Zcela jiným způsobem popisují incident na koupališti v Dubí svědci, které oslovil server Romea.cz. Podle nejen romských...



Najednou zmizela cesta. A byl jen pád, líčí český řidič tragédii v Janově

Vrak kamionu české přepravní společnosti Sped - it, který se v italském Janově...

„Najednou zničehonic zmizela cesta. A nebylo nic, jen pád. Myslel jsem, že zemřu. Jsem strašně šťastnej, že jsem to...

Za zabití tyrana milost nedostal. Chce raději trest smrti než vězení

Antonín Pospíšil z Bedihoště na Prostějovsku u Vrchního soudu v Olomouci, který...

Před dvěma lety Antonín Pospíšil zabil svého tchána, který rodinu roky terorizoval. Ačkoliv se za něj přimluvila celá...

Na janovském mostě byla trhlina už před pádem, ukázalo video

Na janovském mostě byla trhlina už před pádem, ukázalo video

Italský deník Genova Quotidiano zveřejnil video, které natočil jeden z řidičů jen dva dny před tragickým pádem...



Další z rubriky

Není místo ve státní školce? Některé obce přispějí rodičům na soukromou

Školka (ilustrační foto)

Od září budou muset školky povinně přijímat všechny tříleté děti. Ne všechny ale na to mají kapacitu. Někteří...

Konec her na vojáky. Směrnice o zbraních se dotkne i těch historických

V rekonstrukci bitvy v Radíkově se utkali ustupující němečtí vojáci s...

Radek Balcárek je hlavním pořadatelem každoroční rekonstrukce bitvy u Hradce Králové z roku 1866. „Nedávno jsem si...

Vyhrály boj s rakovinou. S následky však dětem pomáhají jen dvě ambulance

Ilustrační snímek

Každý rok onemocní v Česku zhoubným nádorem asi 350 dětí. Brány nemocnic opustí po uzdravení více než 80 procent z...



Najdete na iDNES.cz