Odtajněné materiály MI5 z Národního archivu v britském Kew ukazují, že s nápadem na celou akci přišli sympatizanti nacistů v Římě a brzy se ujali i u nejvyššího velení v Berlíně, které chtělo držet krok s aktivitami spojenců.
Součástí operace "Gruzínský konvent" byl i pronájem budovy v Římě. Budovu měl získat protikomunistický aktivista z Gruzie Michael Kedia, který byl podle deníku The Daily Telegraph dobře známý i britské tajné službě.
Podle dokumentů se operace naplno rozběhla na podzim roku 1943, když spojenci postupovali Itálií a Němci museli prchat z Říma. MI5 na plán upozornil italský policista Giuseppe Dosi, který byl v Římě informátorem.
"Německá tajná služba chtěla využít imunity budov ve Vatikánu," píše Dosi ve své zprávě. "Plánem bylo začlenit Gruzínský chrám v Římě pod ochranu Vatikánu a mezi mnichy dosadit agenty, kteří by donášeli německé tajné službě," stojí v odhaleném dokumentu.
Falešní mniši se prozradili neznalostí katolické nauky
Dosiho zpráva dále popisuje, jak měly být dvě místnosti v klášteře vyčleněné pouze pro aktivity agentů. Měli tu schovávat vysílače, baterie a další citlivý špionážní materiál.
Němečtí pohlaváři se domnívali, že pomocí falešných mnichů a kněžích rozvinou špionážní síť. A to vše za zdmi Vatikánu, který si celou válku uchoval svoji neutralitu.
Němci celou operaci zafinancovali a Kedia v římském okrsku Monteverde severně od katedrály svatého Petra zakoupil budovu. Do kláštera se vydalo šest falešných mnichů, ale mezi vatikánskými hodnostáři vzbudili podezření, protože nebyli dostatečně zběhlí v katolické nauce a zajímali se o ženy.
Plán nakonec zmařil sám Vatikán, který napsal německému velvyslanci u Svatého stolce, že o celém spiknutí ví a je jím zklamaný.
