Stipendium na studium v zahraničí může student získat buď na základě mezinárodní dohody (pak je stipendium vázáno na zúčastněné země), nebo v rámci různých programů, fondů či nadací.
Širokou nabídku možností studia v zahraničí (a nejen v EU a USA) zveřejňuje Akademická informační agentura (AIA), která je součástí Domu zahraničních služeb ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (DZS MŠMT). Internetové stránky agentury jsou důležitým zdrojem informací pro každého, kdo si chce udělat o aktuální nabídce trochu komplexnější představu, než jakou získá z nástěnky na školní chodbě.
Trocha teorie aneb jak to funguje
Stipendia udělovaná na základě mezinárodních smluv se rozdělují dvěma způsoby. "Zaprvé rozpisem kvót, který provádí MŠMT. Na tomto základě jsou přidělovány určité počty stipendijních míst přímo vybraným univerzitám a vysokým školám," vysvětluje Eva Jermanová z AIA.
Stipendium pak získají ti studenti, které vybere jejich mateřská univerzita. Druhou možností, jak získat stipendium do zahraničí, je zúčastnit se výběrového řízení prostřednictvím Akademické informační agentury.
"O přijetí uchazeče ovšem nerozhoduje AIA, ale komise složená ze zástupců MŠMT a zahraniční strany na základě pohovoru a studentem předložených materiálů,“ dodává Eva Jermanová.
Stipendia financovaná z nějakého fondu, nadace či v rámci širšího vzdělávacího programu pak většinou zřizují vlastní zastupitelské organizace a komise pověřené výběrem uchazečů.
O přidělení je pochopitelně nutné žádat přímo u nich a splnit jejich vlastní podmínky a požadavky.
Nejblíže je Evropská unie
Asi nejznámější je program Evropské unie Socrates, jehož podprogram Erasmus je mezi vysokoškoláky populární a hojně využívaný. Síť zapojených evropských vysokých škol je dostatečně široká, programu Socrates se v současné době účastní 31 zemí.
Předchozí ročníky více či méně spokojených absolventů zaručují dostatek praktických a spolehlivých informací. Navíc z Německa nebo Francie je to v případě nenadálé krize domů pár hodin cesty autobusem, takže tato možnost se jeví těm méně dobrodružným povahám jako nejméně bolestivá.
"Spousta lidí se bojí, že po návratu nebudou stíhat studium tady doma. Mně škola uznala většinu předmětů, které jsem absolvovala během semestru v Portugalsku, takže je taková obava zbytečná,“ popisuje svou zkušenost ze studia na University of Aveiro Jana Němá.
"I peníze ze stipendia mi vystačily na celé tři měsíce, dostala jsem 1050 eur, ze svého jsem si platila jenom letenku. Ale třeba v Německu to může být úplně jinak, Portugalsko je totiž celkem levná země,“ dodává Jana Němá.
Na internetových stránkách http://web.socrates.cz/ naleznete shrnující analýzu studentských zpráv ze zahraničních pobytů, která stručně popisuje veškeré praktické poznatky studentů o studiu v dané zemi. Můžete si tak přečíst rady k ubytování, stravování, tipy na trávení volného času atd.
Rovněž na stránkách Akademické informační agentury naleznete zprávy ze studijních pobytů, napsané přímo účastníky studia.
Samozřejmě nejste omezeni jen na nabídku programu Socrates, na již zmiňovaných stránkách AIA naleznete i jiná stipendia.
Studijním jazykem nemusí být jen angličtina. Například do Německa se lze dostat díky nadaci Mummertových na studium technických oborů v Cáchách a ekonomických oborů v Kolíně nad Rýnem.
Nadace si dává za cíl v těchto programech vzdělávat manažery ze zemí bývalého východoevropského bloku, kteří se po praxi na západ od hranic vrátí zpátky do své vlasti a pomůžou zdejší ekonomice.
Více informací najdete ZDE, uzávěrka přihlášek je 15. listopadu). V nabídce ministerské agentury je i již zmiňované Portugalsko, ale třeba i Slovensko či Francie.
Do Nového světa za zkušenostmi
Ale přes oceán je to přece jenom mnohem větší dobrodružství a americký kontinent má své nepopiratelné kouzlo. Jenže dostat se na univerzitu do Spojených států amerických je organizačně, finančně i nervově mnohem náročnější, proto je podpora nějaké stipendijní organizace velmi užitečná.
Asi nejznámější je Komise J. W. Fulbrighta nabízející administrativní zajištění studia na všech univerzitách v USA. Komise pravidelně organizuje také různé přípravné semináře, naposledy to byl například seminář "Jak se dostat na Harvard, Princeton a jiné vynikající americké univerzity“ s hosty z amerických univerzit.
Ani Fulbrightova komise se netají zkušenostmi svých absolventů. Na jejích internetových stránkách naleznete seznam studentů, kteří některá ze stipendií již využili. Komise je ochotna v případě potřeby dodat přímé kontakty na studenty.
Nalézt stipendium do USA můžete i na internetových stránkách organizace Institute of International Education, která dala on-line k dispozici databázi stipendií Funding for US Study. Volbou regionu a následně země zjistíte, jaká stipendia jsou otevřená studentům z ČR.
Co je třeba
V každém případě zájmu o studium na univerzitě v zahraničí je bezpodmínečně nutná vaše vlastní aktivita.
Od uchazeče se očekává, že si sám zjistí podmínky ke studiu na jím vybrané univerzitě a že si sám pohlídá termíny a uzavírky přihlášek.
Každá univerzita má vlastní požadavky k přijetí. Evropským univerzitám většinou stačí prokázání jazykových znalostí pomocí jakéhokoli jazykového certifikátu či zkoušky, zato americké univerzity vyžadují konkrétně zkoušku TOEFL (Test of English as a Foreign Language). V některých případech se skládá také test studijních předpokladů Graduate Record Examination (GRE).
