"Sankce vůči Kubě budou zrušeny," oznámila novinářům eurokomisařka Benita Ferrerová-Waldnerová poté, co se na novém postupu shodlo sedmadvacet ministrů zahraničí.
Na odvolání restriktivních opatření vůči komunistickému režimu tlačili především Španělé, kteří chtějí s Kubou navázat bližší vztahy.
Brusel uvalil sankce v roce 2003 poté, co komunistický režim tvrdě zasáhl proti disidentům. O dva roky později však jejich platnost pozastavil. Ke změně postoje došlo poté, co v únoru z funkce odstoupil dlouholetý kubánský vůdce Fidel Castro a v čele země stanul jeho bratr Raúl. - čtěte Vzdávám se úřadu, vzkázal diktátor
Proti původnímu záměru se dlouho stavěly některé členské státy. Nejhlasitější slova kritiky zaznívala ze Švédska a České republiky. Praha dokonce hrozila, že jednání zablokuje.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nakonec na dohodu přistoupil. "Věřím, že budeme v mnohem lepší pozici, když přijmeme vůči Kubě aktivní politiku s důrazem na dodržování lidských práv," řekl agentuře Reuters. "Náš postoj vůči Kubě rozhodně nebude měkčí," ujistil šéf švédské diplomacie Carl Bildt.
USA se verdikt nelíbí
Odpůrcům zrušení sankcí se během schůzky podařilo dosáhnout určitých ústupků. Unie tak bude každý rok zjišťovat, zda režim neperzekvuje své odpůrce. Podle Schwarzenberga zůstává v tamních věznicích přes 200 politických vězňů, kteří musí žít v "příšerných podmínkách".
Výsledkem z Bruselu nejsou nadšeny Spojené státy. Ty vůči režimu uplatňují sankce už od roku 1962 a dosud tvrdošíjně odmítají svůj přístup změnit. "Nevidíme v Castrově diktatuře žádný výrazný posun, který by nás ujistil, že je čas sankce zrušit," prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tom Casey. "V současnosti nemůžeme podporovat rozhodnutí Evropské unie sankce zrušit," dodal.
"Spojené státy uplatňují vůči Kubě svoji politiku, ale my ji s nimi nesdílíme," vzkázal přes Atlantik Bildt. Dohodu ze summitu bude ještě muset formálně potvrdit některé z příštích zasedání ministrů EU.
