"Můžeme urychlit náš rozvoj a co nejrychleji vytvořit společnost i ekonomiku odpovídající nejpřísnějším evropským požadavkům," tvrdil Hryščenko při předvolební návštěvě Moskvy.
Kdo ví, co na to řeknou mocní ukrajinští oligarchové, jejichž bohatství a politický vliv jsou založeny na korupci, neplacení daní a nedodržování zákonů. Jen přežití těchto praktik stačí k tomu, aby Ukrajina neměla šanci na brzký vstup do unie.
Zemí, která se nejvíce domáhá "evropské perspektivy" pro Ukrajinu, je nyní Polsko. Vydrží však Varšavě její odhodlání, až přijde řeč na rozdělování peněz z fondů EU, tedy na finanční oběti, které by si brzký vstup velké Ukrajiny vyžádal? A nejde jen o Polsko.
Asi ani Maďaři, Češi nebo Slováci nebudou nijak nadšeni vyhlídkou, že by měli kvůli Ukrajině už za pár let přijít o miliardy eur na rozvoj infrastruktury, venkova či životního prostředí.
Ledaže by to zaplatil Západ, ten západnější Západ. Země jako Německo nebo Británie však už nyní uvažují o tom, jak osekat své příspěvky pro unii tváří v tvář požadavkům dnešních nových členů.
Pravda, je tu ještě NATO. Členství v něm sice moc nevynáší, ale nováčkům vždy roste sebevědomí, když mohou sedět za jedním stolem s nejmocnějšími státy světa. I Ukrajina by k alianci ráda patřila.
"Naše příslušnost k NATO bude pro Rusko zárukou, že tato organizace nebude nikdy jednat proti němu," tvrdil ministr Hryščenko. Aliance však zatím mluví jen o "prohlubování naší spolupráce" - a to je něco hodně jiného než členství.
Ukrajina tak má v brzké budoucnosti šanci snad jen na omezení bariér pro svůj vývoz do unie. Důležitou položkou ukrajinské ekonomiky je však zemědělství a ocelářství - dva sektory, v nichž unijní podnikatelé kladou mimořádně tvrdý odpor proti odbourání bariér vůči vnější konkurenci.
Ukrajina musí počítat s tím, že se členem NATO může stát, až stáhne případné námitky Rusko, a že do EU nevstoupí dříve než Turecko. Vstup Turků se čeká mezi lety 2015 a 2020. Kyjev může aspoň ujišťovat, že je přece jen něco jiného než země ležící v Asii.
