VOLEBNÍ SERIÁL: Co strany slibují?
ANALÝZA:
Studovat, co je libo, bez školného nepůjde
Tolik sil jako loni do toho tentokrát nedává. Šestadvacetiletý Štěpán Kareš už přestal věřit, že se na vysněnou vysokou školu v Česku dostane. Loni narazil: přestože se pečlivě připravoval a o studium psychologie, kam se hlásil, má mimořádný zájem, na univerzitě pro něj nezbylo místo.
"Jsem z toho otrávený. Opravdu jsem věřil, že se dostanu, protože jsem pro to udělal maximum. Letos už se tolik neučím, nevěřím, že to má cenu," vysvětluje Štěpán Kareš.
Na uzavřenost českého školského systému, kdy děti a mladí lidé často nemohou studovat, co chtějí, protože je na žádaných školách málo míst, ve svém životě narazil už podruhé. Ve svých patnácti letech neprošel sítem přijímaček na gymnázium a nezbylo mu než vzít zavděk střední průmyslovou školou.
"Tehdy to ovšem byla moje vina. Na základní škole jsem měl jiné zájmy, nevzali mě právem. Na tu průmyslovku si přitom nemůžu stěžovat, byli tam dobří učitelé. Teď je to něco jiného," říká.
Po maturitě nastoupil do stavební firmy, kde je zaměstnaný v marketingu. Celé roky, kdy už pracoval, svědomitě zvažoval, který obor ho doopravdy zajímá. Nakonec se rozhodl pro psychologii.
"Zjistil jsem, že to opravdu chci dělat. Baví mě práce s lidmi, chtěl jsem si jednou otevřít vlastní ordinaci," podotýká. K přijímačkám se připravoval celý rok. Studoval odbornou literaturu, oprašoval i středoškolské znalosti ze základů společenských věd, ze kterých se u přijímaček také píše test. Přihlásil se na univerzity v Praze a Brně.
"Pak přišly přijímačky. Strašně mě zaskočilo, jak málo času na testy bylo. Člověk nad těmi otázkami vůbec nesmí uvažovat a musí jen popaměti zaškrtávat látku, kterou se předtím našprtal zpaměti. Takhle přece vůbec nemohou zjistit, kdo z uchazečů umí přemýšlet a dobrat se ke správnému řešení. Asi chtějí jen chodící encyklopedie," míní.
I když měl pocit, že u zkoušek obstál, nedostal se kvůli příliš velkému počtu zájemců ani na jednu ze škol. Brali jen každého dvacátého uchazeče. Proč je na žádaných školách tak málo míst, Štěpán Kareš nechápe. Zvlášť když slýchá výzvy politiků, aby se lidé snažili dosáhnout co nejvyššího vzdělání.
"Myslím, že by to síto nemělo být tak přísné. Smysluplnější by bylo přijmout více uchazečů a z nich vybrat ty, kteří mají pro studium předpoklady, až v průběhu prvního ročníku studia. Kapacity míst na žádaných oborech by se mohly rozšířit třeba na úkor technik, o které je menší zájem," podotýká.
Pokud by to k rozšíření počtu míst na školách pomohlo, byl by ochotný platit i školné. "Nemělo by ale přesáhnout 700 korun měsíčně. A u dětí ze sociálně slabých rodin by se musely zajistit podpory," říká.
Dejte hlas straně, která vás přesvědčila
ČSSD "Štěpán Kareš si vybral jeden z nejatraktivnějších oborů, proto není úplně překvapivé, že dosud nebyl úspěšný," míní Petra Buzková, ministryně školství za ČSSD. "Taková situace ovšem není pouze v České republice. Žádná z prestižních zahraničních univerzit nemůže uspokojit všechny zájemce. Samozřejmě, že nejspravedlivější by bylo, aby vysoké školy přijímaly všechny uchazeče. Ale už teď se dá říci, že na vysoké školy nastupuje 42 procent poprvé zapsaných studentů z příslušného maturitního ročníku. Do roku 2010 předpokládáme další nárůst těchto nově přijatých zhruba o 13 procent."
>> pro ČSSD hlasujte zde
ODS"Že musí být více míst na školách, říkám už osm let. Máme program, který každému umožní dostat se na školu, kam se hlásí, říká stínový ministr školství za ODS Walter Bartoš. "Chceme kvůli tomu dostat do školství víc peněz. Jednak navýšíme rozpočet a jednak zavedeme školné. Studenti budou mít na výběr: buďto budou chtít platit hned, nebo to uhradí po skončení studia, až budou mít práci a alespoň průměrný plat. Bude tam limit - školné nepřekročí 10 tisíc korun za rok. Také zavedeme sociální stipendia pro děti z chudších rodin a studijní spoření s podporou státu na principu stavebního spoření."
>> pro ODS hlasujte zde
KDU-ČSL
"Psychologie patří k nejžádanějším oborům. Panu Karešovi bych proto poradila, aby to zkusil s nějakým příbuzným oborem, kde je zájemců méně," radí poslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová. "Slibovat, že jednou se každý dostane na školu, kterou chce, je nereálné. My chceme prosadit alespoň rozšíření nabídky bakalářského oboru humanitních studií, který jistý základ znalostí psychologie absolventům dává. Nebráníme se ani zavedení školného právě kvůli tomu, aby bylo míst více. A když to přece nevyjde, jsou tu placené kurzy celoživotního vzdělávání, které potřebné vzdělání rovněž poskytnou."
>> pro KDU-ČSL hlasujte zde
KSČM"Nejprve ke gymnáziím: proti zvyšování počtu míst na gymnáziích nic nenamítáme. Trváme však na zachování vysoké úrovně studia a potřebného počtu míst na středních odborných školách a učilištích pro žáky, kteří nemají ambice dále studovat," říká odborný mluvčí KSČM Milan Bičík. "Požadavek na zachování kvality vzdělání se týká i vysokých škol. Vzhledem k současné demografické situaci a skutečnosti, že se kapacita prvních ročníků již pohybuje kolem 80 tisíc, pokládáme za důležitější zkvalitňování podmínek pro činnost vysokých škol než další zvyšování počtu míst."
>> pro KSČM hlasujte zde
Strana zelených"Zasadíme se o to, aby se rozšířil počet míst na gymnáziích i na vysokých školách," slibuje odborný mluvčí Strany zelených David Bartůšek. "Se zavedením školného nepočítáme, protože problém financování vysokých škol neřeší, ale naopak by mohlo ztížit přístup ke vzdělání pro studenty z rodin s nižšími příjmy. Počítáme s navýšením finančních prostředků do školství ze státního rozpočtu. České školství je dlouhodobě podfinancované. Pokud studenti budou moci vystudovat obor, pro který se sami vědomě rozhodli, budou mít motivaci toto vzdělání uplatnit v praxi a nebudou plnit úřady práce."
>> pro SZ hlasujte zde
