Halových jevů je více druhů, čtenářem zachycený úkaz nad Frýdecko-Místeckem zřejmě na obloze ukázal takzvaná "vedlejší slunce", podle webu Astro.cz též nazývaná parhelia či paslunce.
"Vedlejší slunce se objevují jako dvě světlé skvrny na stranách vedle Slunce, s nímž mají totožnou výšku nad horizontem. Obě skvrny se nacházejí na vnější straně 'malého hala' (nejběžnějšího halového jevu, jasného kruhu kolem Slunce - pozn. red.), jejich úhlová vzdálenost od Slunce závisí na výšce Slunce nad obzorem. Je-li Slunce na horizontu, jsou vedlejší slunce viditelná ve vzdálenostech 22° přímo na malém halu," píše Astro.cz.
JAK ULOVIT "HALO"Šanci pozorovat halový jev můžete odhadnout z družicových snímků na webu ČHMÚ. Na snímcích družic NOAA a METEOSAT se vysoká cirrovitá oblačnost zobrazuje jako modravé průsvitné pásy. Pokud pod ní není nižší vrstva oblaků, může se v daném místě na obloze ukázat halový jev. |
Na ostravskou pobočku Českého hydrometeorologického ústavu se kvůli úkazu nikdo neobrátil. "Stát se to ovšem mohlo," připustila s ohledem na stav atmosféry pracovnice z oddělení předpovědí.
Výskyt jevu zaznamenal nezávisle na snímku, který dorazil do redakce, i další fotograf.
Takzvaná vedlejší slunce vznikají lomem paprsků, které procházejí bočními stěnami destičkovitých krystalků ledu v ovzduší. Vedlejší slunce patří mezi poměrně časté jevy, například v Německu bývá hlášeno zhruba sedmdesátkrát ročně.
Velký vliv na to, jak často se podaří halové jevy zdokumentovat, má nicméně i rozvoj a rostoucí dostupnost fotografické techniky. Jev obvykle trvá jen krátkou dobu (řádově minuty) a ne vždy je dobře pozorovatelný.
