Právě kvůli tomu, že se česká vláda podle Romů nesnaží problém uspokojivě řešit, pondělní pietní akt bojkotovali a nepřijel na něj ani jeden. Cílem setkání bylo připomenout sedmdesáté výročí od vydání rozkazu generálního velitele neuniformované protektorátní policie na potírání takzvaného cikánského zlořádu, které připadá na 10. července.
Romové dopředu říkali, že na pondělní pietní akt s premiérem nepřijedou. Když prý českým vládním politikům nestáli za to, aby přijeli na jejich vzpomínku v květnu, bojkotují nyní oni tu organizovanou Petrem Nečasem. Premiér roztržku zlehčoval slovy, že spíše šlo o nedorozumění. "Pokud chtějí uctít památku romského holocaustu, tak ať vykoupí a zbourají vepřín," řekl rázně předseda Výboru pro odškodnění obětí romského holocaustu Čeněk Růžička.
Premiér Petr Nečas si v Letech prohlíží napodobeninu jedné z ubikací, ve kterých žili obyvatelé sběrného tábora. Foto: Slavomír Kubeš, MF DNES
Na to ale mohou Romové v nejbližších letech zapomenout. "Vím, že je to citlivá záležitost, ale nebudu lhát a lakovat situaci na růžovo. V současnosti nemáme v rozpočtu na takovou záležitost prostředky. Taková je pravda," řekl na pietní akci MF DNES Petr Nečas.
Ten ve svém proslovu připomněl, že rasismus je největší hrozba současnosti. "Lidé tady nezemřeli v plynových komorách, ale na úplavici, tyfus, vyčerpání či kvůli podmínkám, které tu vládly. A to i díky konání protektorátní policie, tedy Čechů," dodal Nečas.
Tábor v Letech u Písku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1 308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté zavraždili 90 procent českých Romů. "Z šesti tisíc tehdy registrovaných Romů prošla většina tábory. Zůstalo jich jen zhruba osm set," připomněl premiér.
