Papežův prefekt přes peníze se činí, na účtech našel stovky milionů

Vatikánské hospodaření na tom ve výsledku nebude až tak špatně, jak to doposud vypadalo. Stačil k tomu příchod australského kardinála George Pella na pozici prefekta ekonomického sekretariátu Vatikánu. Podařilo se mu zjistit, že na celé řadě účtů v rámci Svatého stolce se ukrývaly stovky milionů eur. Pell tvrdí, že peníze nemají nelegální původ.

George Pell slaví na pozici prefekta Ekonomického sekretariátu Vatikánu velké úspěchy. | foto: Profimedia.cz

George Pell s překvapivým zjištěním přišel ve článku pro britský katolický magazín Herald. Vysoké částky byly zcela stranou vatikánského účetnictví, které tak dostane těsně před koncem letošního roku významnou finanční injekci, píše agentura Reuters. „Zjistili jsme, že naše hospodaření je na tom mnohem lépe, než to vypadalo. Stovky milionů eur totiž byly skryty ve zvláštních odděleních našich účtů a neobjevily se tedy v dokumentech o hospodaření,“ napsal Pell.

Vatikánská banka

Hlavní finanční institucí Vatikánu je Istituto per le Opere di Religione, Institut pro věci víry, neboli vatikánská banka. Detaily o hospodaření byly donedávna veřejnosti nedostupné, otevírají se až pod tlakem mezinárodních zákonů proti praní špinavých peněz (více o loňském hospodaření banky zde).

V roce 2011 měla banka 20 772 klientů, z toho 68 procent duchovních. Na třiatřiceti tisících účtech spravovala majetek v hodnotě 8,2 miliardy dolarů. Vatikán používá jako měnu eura, vydává vlastní euromince, nejčastěji s podobiznou papeže. Některá jsou čistě sběratelskou záležitostí.

Stovky ukrytých milionů, o kterých nikdo neví, mohou evokovat fakt, že se jedná o špinavé peníze. Pell však ujišťuje, že tomu tak není. Peníze byly ukryty kvůli tomu, že vatikánská oddělení měla podle Pella „kompletně volnou ruku“ v manipulaci s penězi a pracovala podle „dlouho zavedených principů“. „Jen minimum z nich bylo v pokušení sdělovat vnějšímu světu, co se u nich děje,“ vysvětlil Pell.

Pella do Vatikánu povolal sám papež František, kterému se po jeho nástupu do čela římskokatolické církve nelíbila nelichotivá pověst vatikánského hospodaření. Mnoho desetiletí zde na finance dohlíželi Italové. Australan Pell se však své nové funkce zhostil více než dobře. Po nástupu rozeslal do všech vatikánských oddělení dopis informující o změnách v ekonomické etice.

Od 1. ledna příštího roku musí mít každé vatikánské oddělení „efektivní dohled nad spravováním financí“ a má povinnost odevzdávat ekonomické reporty splňující mezinárodní standardy. Každé oddělení také bude muset projít finančním auditem nezávislé mezinárodní auditorské firmy. „Reformy probíhají a už jsme překročili bod, ze kterého by mohl Vatikán opět spadnout do ‚zlých časů‘,“ myslí si Pell.

Monsignore 500 a nedostatečné hodnocení

Evropský výbor proti praní špinavých peněz (Moneyval) vatikánské bance a vatikánskému úřadu pro kontrolu finančních toků loni udělil špatné či nedostatečné hodnocení kvůli tomu, že instituce prý nesplnily všechny standardy pro boj s finanční kriminalitou (více čtěte zde).

Zřejmě nejznámější případ praní špinavých peněz ve Vatikánu má na svědomí kněz Nunzio Scarano. Monsignora 500, jak se Scaranovi přezdívá, zadržela policie v červenci loňského roku, když se pokusil ze Švýcarska převézt na palubě letadla 20 milionů eur (tehdy asi půl miliardy korun).

Celý případ vyšel najevo, když Scaranův telefon napíchla policie kvůli vyšetřování jiného korupčního případu, do kterého byl zapojen v Salernu. Odhalení skandálu přišlo jen pár dní poté, co papež František ustavil komisi, která má činnost vatikánské banky kontrolovat (více o tomto případu se dočtete zde).