Ve chvíli, kdy do Teheránu dorazili inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), jsou podle listu obě strany odhodlány využít možný dialog k protikladným cílům.
Západ chce přesvědčit Teherán, aby se zřekl obohacování uranu, Írán dialog vnímá jen jako možnost mezinárodně legitimizovat svůj jaderný program. Islamistický stát spouští do provozu nová a nová jaderná zařízení a uran obohacovat nepřestane. Ani pod hrozbou války.
Kdo pak vydělá a kdo prodělá na novém konfliktu, který se stává prakticky nevyhnutelným? Podle Kommersantu na něm paradoxně silně prodělají státy, které jsou na konflikt nejvíce připraveny, tedy Izrael, USA a jejich evropští spojenci.
Putin posílí pozice, věští tisk
Naopak největší dividendy prý získají ti, kdo nyní vyzývají ke klidu zbraní. Včetně ruského režimu. Zaprvé, po vypuknutí války světové ceny ropy vyletí vzhůru, což zajistí příliv miliard petrodolarů do ruského rozpočtu.
Zadruhé, zničení íránských jaderných zařízení zbaví Rusko hrozby další jaderné mocnosti v sousedství. Moskva zároveň nezíská pověst válečného štváče. Z toho Kommersant dedukuje i třetí možný zisk Moskvy: pověst alternativního mocenského centra vůči USA.
Washington pak údajně bude muset mnohem víc s Ruskem spolupracovat ve Střední Asii a na Blízkém východě. Válka na Blízkém východě ovlivní i dění na ruské vnitropolitické scéně. Vladimiru Putinovi poskytne příležitost kritizovat Spojené státy a ocejchovat jejich ruské lokaje.
