Když překračoval hranice, sevřel se mu žaludek.
Co když o jeho omilostnění celníci nebudou vědět a ihned ho jako muže odsouzeného ještě komunistickým režimem pošlou do vězení?
Ale celník jen mávl rukou, že může jet dál. I tak se Šebesta neustále ohlížel, jestli za ním nejede žádné auto.
Šebesta, který byl až do omilostnění vzdušný pirát, a který si "německou část" trestu dokonce odseděl, pořádně znervózněl i při čekání na rodiče před domem v lázeňské čtvrti Karlových Varů.
Dříve než se za nimi vydal, seděl chvíli na nedaleké zídce a přemýšlel o všem, co se stalo. Z kuchyně přitom začaly vonět maminčiny řízky. Nakonec se do domu, kde prožil dětství, odvážil.
"Kdo by neměl radost, když syn přijde po tolika letech domů," radovala se maminka Oldřiška Šebestová a přiznala, že tentokrát si na obědě dala zvlášť záležet. A pak už se jen vzpomínalo na to, jak to v roce 1978 všechno bylo.
Otec Václav Šebesta se poprvé o únosu letadla dozvěděl v květnu při televizním přenosu z hokejového šampionátu. "Najednou hlasatelka v přestávce ohlásila únos letadla. Jména však napadla. A tak jsem si řekl, člověče, zase něco," vzpomíná tatínek.
Jak říká, "osvobozovací" akci zahájila rodina v roce 1990. Čtyřikrát navštívili Hrad. Povedlo se to až po žádosti karlovarského senátora Vladimíra Kulhánka. A kdyby mohl Radomír Šebesta vrátit čas na den 10. května 1978?
Pokud by věděl, co jej čeká, raději by oželel pět tisíc korun, které mu dlužil spolupracovník Josef Katrinčák. "Řekl jsem mu, že ho udám, když mi nevrátí dluh. A tím jsem si podepsal ortel," tvrdí Šebesta.
Překvapil totiž Katrinčáka ve chvíli, kdy měl sbalené kufry k emigraci. "Donutil mne spolupracovat na únosu, jinak prý zabije moji rodinu." Šebesta mohl v sobotu prezidentovi za milost poděkovat přímo.
Klaus byl v Karlových Varech na filmovém festivalu. "Asi bych se k němu přes jeho ochranku neprobojoval," míní Šebesta.
