"Nejde jen o nízké platy, muži nejsou motivováni, aby ve školství zůstávali. S muži nikdo nemluví, neptá se jich, jakou práci chtějí dělat, proč chtějí učit. Neexistuje žádná podpora, aby muži dostudovali a pak šli učit," vypočítává Václav Šneberger z Ligy otevřených mužů.
OTEVŘENÍ MUŽILiga otevřených mužů je nezisková organizace. Zaměřuje se na muže, na jejich roli ve společnosti a možnosti jejich rozvoje. Členové ligy jsou poradci, psychologové, psychoterapeuti či lektor vysoké školy. Nabízí tři programy. Program Muži do škol upozorňuje na nedostatek účasti a kvalitní mužské péče v rámci výchovy a vzdělávání. Nabízí poradenství pro školy či workshopy pro učitele. Program Muži mužům podporujeme sebereflexi a osobní růst mužů, pořádají se víkendové workshopy či kurzy pro muže. Liga poskytuje i psychologické poradenství. Program Táto, jak na to? se zaměřuje na aktivní otcovství. Pořádají předporodní kurzy pro muže či akce pro otce a jejich rodiny. Zdroj: www.ilom.cz |
Liga otevřených mužů chce upozornit na nedostatek mužů ve školství a dosáhnout toho, aby se jich do výuky zapojilo více. "Naším konkrétním záměrem je ty muže vybavit potřebnými znalostmi a podpořit je v tom, aby šli do školy, aby v tom viděli nějaký smysl a aby za to byli oceňováni," vysvětluje Šneberger.
Dostat více mužů do škol chce i ministerstvo školství, které už před rokem vytvořilo koordinační skupinu pro rovnost příležitostí mužů a žen. V úterý problém otevřou na konferenci Muži do škol, které se zúčastní i ministr Ondřej Liška, zástupci ligy, učitelé a ředitelé škol.
"Cílem konference je seznámit účastníky se zahraničními zkušenostmi z programů, které přispívají k odstranění genderové nevyváženosti, a představit kampaň Muži do škol," upřesnila ředitelka ministerského odboru pro rovné příležitosti Klára Laurenčíková.
"Nedostatkem mužů ve školství se do této chvíle nikdo pořádně nezabýval. My se proto nyní snažíme situaci zmonitorovat a začít o tom diskutovat s ministerstvem, školami a pedagogickými fakultami. Chceme jim objasnit, proč jsou muži ve školství potřební. Pak lze teprve přejít k nějakým konkrétním řešením," vysvětlil Šneberger.
Čísla jsou přitom neúprosná: v loňském školním roce učilo podle Ústavu pro informace ve vzdělávání 114 536 žen a 36 065 mužů.
Jeden muž na patnáct učitelek
Trend potvrzuje ředitelka Jarmila Wagnerová z brněnské Základní školy Elišky Přemyslovny, kde v kolektivu patnácti učitelek pracuje jediný muž. Kromě finančních důvodů to vysvětluje i náročnou prací s malými dětmi, která muže neláká. "Na druhém stupni je mužská ruka ale už potřeba, děti dospívají. Tady muži určitě chybějí," konstatovala.
číslaKolik učitelek a kolik učitelů pracovalo ve školním roce 2007/08 Celkem v regionálním školství: 150 601 pedagogů, z toho 114 536 žen a 36 065 mužů Mateřské školy: Základní školy: 2. stupeň: 24 821 učitelek a 8 632 učitelů Střední školy: Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání |
"Všichni víme, že školy jsou silně přefeminizované a nenabízejí kvalitní mužské vzory. Ono se to zatím přijímá jako holý fakt, ale je potřeba s tím něco dělat," přidal Šneberger.
Muži ve školství podle něj navíc nemají velký prostor pro budování kariéry. "V pětadvaceti nastoupíte do školy jako matikář a za čtyřicet let odejdete jako matikář, pokud se tedy nechcete stát ředitelem," říká.
Předseda Asociace pedagogů základního školství Jaroslav Štercl, který ve školství pracuje 19 let, soudí, že seberealizace kantora záleží na osobnosti každého pedagoga. "Pokud na sobě chce pracovat, tak má i ve školství možnost kariérně růst."
"Je ale pravda, že těch možností, jak na sobě pracovat, není tolik jako v jiných oborech," uznává.
Ideální stav? Půl na půl
Jak vyplývá ze zkušenosti oslovených ředitelů škol, muži-učitelé vydrží rok či dva a pak odcházejí, často do soukromého sektoru.
O štěstí tak může mluvit ředitelka Základní školy Křesomyslova v Praze 4. Na druhém stupni učí celkem třináct učitelů, z toho čtyři muži. Na škole jsou přitom poměrně dlouho. "A my si je tu samozřejmě hýčkáme," ujišťuje ředitelka Hana Holmanová.
"Vím, že je u nás víc pedagogů-mužů než na ostatních školách, ale kdyby jich bylo ještě víc, tak by to neškodilo. Ideálně tak půl na půl," zasní se. Kantoři mají podle ní větší nadhled. "V mnoha rodinách také chybí mužský prvek, což by mohla doplnit škola."
Střední školy: vyšší plat a odbornost
Z vyššího počtu kantorů se mohou podle statistik radovat střední školy. V loňském školním roce tam učilo 27 530 učitelek a 19 593 učitelů.
Větší zájem o post středoškolského učitele si Jaroslav Štercl vysvětluje příjemnějšími platovými podmínkami a odborností.
Studenti na fakultěNa Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v současnosti studuje 18 procent mužů a 82 procent žen a v podobném složení je podle děkana fakulty Josefa Trny i zájem uchazečů. |
"Co vím od začínajících učitelů, tak je pro ně výhodnější začínat na střední škole, protože se tam - v uvozovkách - nemusí zlobit s dětmi a spíše tam uplatní své zkušenosti ze studia na pedagogické fakultě," doplnil Štercl.
Pedagogické fakulty podle něj dnes produkují spíše odborníky než pedagogy. "Podle mých zkušeností se studenti na pedagogických fakultách věnují víc odborným předmětům než didaktice či psychologii."
"A na středních školách není potřebná taková míra pedagogických dovedností jako na základních školách. Vím to, mám s tím vlastní zkušenosti," tvrdí Štercl, který učí na základní škole i na gymnáziu.
Proti Šterclovu názoru se však postavil děkan brněnské Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Josef Trna. Pedagogika či psychologie je podle něj nutná jak na základních, tak středních školách.
"Pedagogické fakulty nejsou ale jedinými fakultami, z nichž vycházejí učitelé. Na tuto profesi připravují své studenty i přírodovědecké či filozofické fakulty, kde je studium odlišné," připomíná. "A právě absolventi těchto fakult pak většinou učí na středních školách."
Je podle vás ve školách potřeba více učitelů-mužů?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 23. března 2009. Anketa je uzavřena.
