"V Americe jsem televizi vůbec neměl, protože tam neměli televizi veřejné služby. Měl jsem ji v Rakousku a koupil jsem si ji hned po návratu. Divák jsem byl výběrový: události (ovšem s večerníčkem a počasím) denně, dál podle výběru. Teď to mám v popisu práce a tak se snažím každý den nahlédnout tak po deseti, patnácti mitutách z pěti, šesti pořadů denně. Ale pokud myslíte, zda na ni civím, tak to ne," odpověděl filozof na otázku, jak často se na televizi dívá.
Předsedou rady se stal hned na jejím prvním zasedání ředitel Jihočeského divadla Jan Mrzena. Profesor Erazim Kohák si na stejné schůzi vytáhl los, který mu zaručuje čtyřleté funkční období.
Nejkratší, dvouleté období si z patnácti členné rady vytáhl například ředitel Národní galerie Milan Knížák, čtyřleté pak duchovní Svatopluk Karásek, či bývalá atletka Helena Fibingerová.
Šest let v Radě ČT los na základě nového zákona přiřkl například bývalé místopředsedkyni Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Zdeně Hůlové.
|
Erazim Kohák
- se narodil 21.5.1933 v Praze
- 1948 odešel s rodiči do exilu
- 1958 absolvoval studium filozofie a teologie na univerzitě, Yale (USA)
- 1958-1960 vyučoval filozofii na koleji Gustava Adolfa, St.Peter (USA),
- 1960-1994 pedagogická činnost na univerzitě, Boston (USA),
krátký pobyt v Československu, 1968
- 1970 se stal profesorem
- 1989 získal trvalý pobyt v České republice
- 1990 pedagogická činnost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
- 25.5.2001 člen Rady České televize,
Dílo:
Zabývá se středoevropskou humanistickou tradicí v soudobé filozofii, metafyzikou a morálkou, zaměřuje se i na filozofickou ekologii. Vychází z fenomenologie E. Husserla a J. Patočky a z morálního humanismu T. G. Masaryka. Vytváří své pojetí kosmu a jeho řádu jako protiváhu karteziánskému pojetí světa a hegelovskému postoji člověka k přírodě. Tyto úvahy zakládá na J. A. Komenském a současných sobě blízkých západních myslitelích, např. P. Ricoeurovi.
Knižní práce mj.:
The Embers and the Stars
Masaryk on Marx
Idea and Experience
Na vlastní kůži. Dialog přes barikádu (spolu s prací H. Ko-
vályové-Margoliové)
Krize rozumu a přirozený svět (esej o Janu Patočkovi)
Národ v nás. Česká otázka a ideál humanitní v údobí
normalizace
Jan Patočka: His Thought and Work
Život v pravdě (studie)
Dopisy přes oceán (sbírka esejů)
Post scriptum: Psové (esej, 1996)
Průvodce po demokracii. Vzpomínky z amerického života,
naděje z pražského návratu (1997)
Pestrost a pravda (1997)
Zelená svatozář (1998)
Hesla mladých svišťů (novinové sloupky z r.1994, 1999)
Překlady do angličtiny mj.:
Ricoeur: Le volontaire et l'involontaire
Masaryk: Otázka sociální
Řada článků v časopisech Svědectví, Proměny, Listy, Dissent,
Commonwealth, Harpers a do odborných filozofických časopisů.
Spolupráce s rozhlasovými stanicemi Svobodná Evropa a BBC.
Vyznamenání mj.:
Cena Josefa Vavrouška (udělena 28.9.1997)
Medaile Za zásluhy (1998)
Cena ministra životního prostředí (získal ji za celoživotní
dílo, 19.11.1998) |
