Tento měsíc bylo na území velkém asi 940 kilometrů čtverečních rozmístěno několik desítek párů fotopastí a lapačů srsti. A zoologové už mají první snímky.
"Prostřednictvím kvalitních snímků je možné na srsti jednotlivých zvířat porovnávat tmavou kresbu, která je zcela jedinečná, stejně jako jsou lidské otisky prstů," uvedla Kristina Daniszová z mezinárodního projekčního týmu.
Ani chlupy těchto kočkovitých šelem se nesbírají nadarmo. "Genetickým rozborem DNA chlupových cibulek totiž lze získat informace o jednotlivých zvířatech, například o pohlaví a příbuzenských vztazích," vysvětlila.
U fotopastí jsou vždy dva různé typy lapačů srsti. Kůly, na kterých jsou umístěné, budou vědci pravidelně natírat vonnou látkou, která by měla rysa lákat a stimulovat k drbání.
Důležitý na projektu je podle vědců jeho přeshraniční aspekt. Zvířata neznají hranice států a migrace rysů se počítá ve stovkách kilometrů. Dospělý samec obývá teritoria o velikosti až 400 kilometrů čtverečních, přičemž park Šumava má rozlohu 690 kilometrů čtverečních.
Plachá šelma
Minimu návštěvníků parků se podaří rysa v přírodě spatřit, za štěstí to považují i sami zoologové a lesníci.
"Záleží to na šťastné shodě náhod, měl jsem to štěstí pozorovat delší dobu i kočku s koťaty, která ke mně přišla a nevěděla o mně. Zvířat je málo a chovají se velice skrytě. Většinou nás vidí dřív než my je, člověku se vyhnou anebo se před ním skryjí," uvedl zoolog Luděk Bufka, jenž se výzkumem šumavské populace rysa zabývá řadu let.
Původní populace rysa ostrovida zanikla vlivem pronásledování člověkem ve druhé polovině 19. století. Existenci dnešní populace dalo základ vypouštění rysů v 70. letech minulého století na území sousedního Bavorského lesa a v 80. letech na české straně Šumavy, kde bylo vypuštěno 17 jedinců.
Vzniklou populaci vědci neustále monitorují. Organizují také pravidelné sčítací akce pomocí registrace stopních drah na sněhu.
Sledovat je pomůže i GPS
Od roku 1996 provádí zoologové na české i bavorské straně Šumavy radiotelemetrický výzkum. Doposud vysílačem označili 15 rysů, deset samců a pět samic. Ke sledování se bude využívat i GPS.
Největším ohrožením rysů je ilegální lov. Za osm let z celkem 15 telemetricky sledovaných rysů jeden uhynul, tři byli prokazatelně zastřeleni a také další čtyři asi připravili o život pytláci.
