Slavnostní inaugurace začala v 11:45 v budově slovenské filharmonie.
Gašparovič, který v dubnových volbách porazil svého bývalého stranického šéfa Vladimíra Mečiara, se stal novou hlavou státu ve chvíli, kdy složil na slavnostní schůzi Národní rady slib předsedovi Ústavního soudu.
V Redutě slavnostní akt sledovalo přibližně pět stovek hostů včetně zástupců diplomatických misí.
Schuster odchází, Gašparovič nastupuje
Gašparovič vystřídá v bratislavském Grassalkovichově paláci - sídle hlavy státu, Rudolfa Schustera.
Tito muži toho mají v jistém smyslu hodně společného: oba mají temné skvrny na své minulosti, oba si přáli být "prezidenty všech občanů", což v případě Schustera analytici nazývali populismem. Oba patří ke kritikům proreformního kabinetu Mikuláše Dzurindy, který proslul tvrdými ekonomickými reformami.
Lze proto očekávat, že Gašparovič bude pokračovat Schusterovým směrem a bude vládě znepříjemňovat život, což se odstupujícímu prezidentovi dařilo.
Schuster, někdejší vysoko postavený komunista a šéf porevolučního slovenského parlamentu, vrátil kabinetu více než sto zákonů, které pak rozdrobená a rozhádaná koalice prosadila jen díky vyčerpávajícímu úsilí a často i podpoře opozice.
Pravomoci slovenského prezidenta lze označit za středně silné, kromě nejsilnější zbraně - veta zákonů - může hlava státu vládě zkomplikovat život i při dojednávání a podepisování mezinárodních smluv. Bývalí prezidenti Michal Kováč a Schuster tuto pravomoc převedli na parlament, Gašparovič, někdejší pravá ruka šéfa HZDS Vladimíra Mečiara, zvažuje, zda si ji neponechá.
Střet s vládou lze očekávat, nové hlavě státu do křesla pomohl opozičník Robert Fico, šéf nyní v průzkumech nejsilnější strany Směr a nejhlasitější Dzurindův kritik volající po předčasných volbách. Politologové se proto ptají, jak moc mu bude Gašparovič zavázán.
"Chci být prezidentem občanů, a ne politických stran, proto to nebude problém," shazoval nový prezident ze stolu všechny dotazy na toto téma.
Nový prezident hraje i s nacionalistickými kartami
A pak je tu ještě Gašparovičova nacionalistická karta, jeho Hnutí za demokracii je členem Konfederace národních sil, kam kromě nacionalisty Jána Sloty patří i Stanislav Pánis, jenž se hlásí k válečnému slovenskému státu.
"Jde mi především o národní státní zájem, o národní integraci v rámci velké globalizace Evropy," vyvolává do světa Gašparovič.
Zdá se, že nastupující prezident je hádankou i pro Západ, kde si ho spojují především s érou Vladimíra Mečiara, během níž dostalo Slovensko červenou kartu pro vstup do NATO a EU.
A právě kvůli tomuto období, kdy Gašparovič působil jako předseda slovenského parlamentu, byl považován za kontroverzního kandidáta.
Menší zlo
Ve finálovém prezidentském souboji s Vladimírem Mečiarem byl však považován za menší zlo. Politologové připomínají, že pokud se se svou minulostí důstojně nevyrovná, bude ho provázet jako temný stín.
"Stejně jako byl Schuster během volebního období konfrontován se svou komunistickou minulostí, ani Gašparovičovi občané a novináři nezapomenou, že stál po boku Mečiara, když se Slovensko ubíralo nedemokratickým směrem," myslí si slovenský politolog Grigorij Mesežnikov.
A zapomenout na to nemůže ani Západ, který bude bedlivě sledovat, jak se Gašparovič ke své nové funkci postaví.
|
PROGRAM INAUGURACE - Jakmile nový prezident složí slib, zazní metropolí Slovenska 20 dělostřeleckých salv. Před závěrem slavnostní schůze přednese novopečený prezident svůj inaugurační projev. |
 Nový slovenský prezident Ivan Gašparovič (vlevo) složil na slavnostním zasedání parlamentu prezidentský slib. Vpravo předseda Ústavního soudu Ján Mazák, 15. června 2004 |
 Nový slovenský prezident Ivan Gašparovič s manželkou Silvií se prošel ulicemi Bratislavy poté, co na slavnostním zasedání parlamentu složil prezidentský slib, 15. června 2004 |
 Nový slovenský prezident Ivan Gašparovič, se v ulicích Bratislavy setkal s členkami souboru Krupianka z jeho rodného města Poltár, 15. června 2004 |
