Na slovenské velvyslanectví v Maďarsku někdo hodil zápalné lahve

  • 987
Na slovenské velvyslanectví v Budapešti v noci na dnešek kdosi hodil dvě zápalné lahve. Útočník nikoho nezranil a nezpůsobil ani vážnější škody, lahve se nevzňaly. Mezi oběma státy panuje v poslední době diplomatické napětí.

Molotovovy koktejly dopadly před dveře slovenského zastupitelského úřadu a naštěstí se nevznítily. Způsobily jen minimální škody, popsal mluvčí slovenského ministerstva zahraničí Peter Stano. Za útokem stál zřejmě jeden člověk, zachytila ho průmyslová kamera.

"Slovenské ministerstvo zahraničních věcí sleduje tento incident s velkým znepokojením, zároveň ho však vnímá jako ojedinělý kriminální čin," uvedl Stano s tím, že slovenská diplomacie nebude až do konce vyšetřování událost komentovat.

Ambasáda případ nahlásila na policii, která ho vyšetřuje jako výtržnictví. Budovu v současné době střeží maďarští policisté, uvedl deník SME na svých webových stránkách.

Dlouhodobě napjaté vztahy mezi oběma zeměmi se nedávno vyhrotily. Maďarský prezident se měl v pátek zúčastnit v Komárně odhalování sochy svatého Štefana, nakonec se ale nedostal dále než na hraniční most přes Dunaj. Slovensko ho totiž na své území v den výročí okupace Československa v roce 1968 nepustilo. - více o nedávné roztržce mezi Slováky a Maďary čtěte zde

Vztahy také zatěžuje například polemika kolem slovenského jazykového zákona. Budapešť soudí, že zákon znevýhodňuje maďarskou menšinu na Slovensku, a obrátila se kvůli němu mimo jiné na OSN.

Budova slovenské ambasády v Budapešti.

Budova slovenské ambasády v Budapešti

Mluvčí slovenského premiéra Silvia Glendová v reakci na útok sdělila, že Robert Fico se bude problémem zabývat na dnešním výjezdním zasedání vlády ve Svidníku. Poté se k němu vyjádří.

Maďarský prezident Lászlo Sólyom útok odsoudil. "Je přesvědčen, že takovéto násilné činy nejsou přijatelné za žádných podmínek a mimořádně škodlivě ovlivňují vztahy našich zemí. Věří, že maďarské úřady co nejdříve najdou pachatele, kteří se budou muset za svůj čin zodpovídat," píše se v prohlášení prezidentské kanceláře.

Noční incident odsoudil i maďarský premiér Gordon Bajnai, který nařídil zvýšit ostrahu slovenského velvyslanectví. Podle předsedkyně parlamentu Katalin Sziliové byl útok namířen i proti maďarské menšině na Slovensku a poškodil reputaci Maďarska.

Předseda strany MOST-HÍD Béla Bugár uvedl, že dnešní incident je důkazem toho, že se slovensko-maďarské vztahy vyhrocují. A vyhrocování vztahů mezi oběma zeměmi se přitom podle něj stalo agendou současné vlády Roberta Fica. Je načase zastavit slovensko-maďarské třenice, řekl. "To nemusí být konec a toho se bojím," dodal k útoku.

Bugár také upozornil na fakt, že současné průzkumy dokazují poměrně vysokou netoleranci Slováků vůči maďarské menšině. Na Slovensku žije přes půl milionu etnických Maďarů. Ti tak tvoří asi desetinu obyvatelstva. Béla Bugár je slovenský politik maďarské národnosti, v minulosti býval předsedou strany SMK-MKP (Strany maďarské koalice).

Slota: Je to teroristický akt

Incident využila nacionalistická vládní Slovenská národní strana (SNS) Jána Sloty, která útok označila za "jednoznačný teroristický akt vůči našemu velvyslanectví a za důsledek plánované a dlouhodobé protislovenské kampaně v Maďarsku".

Podle SNS je nepřijatelné, že maďarská policie řeší čin údajně jako výtržnictví. "Vyzýváme vládu, aby okamžitě předvolala slovenského velvyslance v Budapešti a prostřednictvím něho podnikla razantní kroky," uvedl Slota, který je svými výpady vůči Maďarsku a početné maďarské menšině v zemi už "proslulý".

Co kalí slovensko-maďarské vztahy

Jazykový zákon
Letos v červnu schválil slovenský parlament novelu jazykového zákona, podle které musí být například všechna veřejná oznámení a tabule ve slovenštině. Sporný zákon umožňuje od září trestat prohřešky proti slovenštině pokutou až 5 tisíc eur (až 130 tisíc Kč). Sankce hrozí za užívání jazyka menšiny v oficiálním styku ve městech a vesnicích, kde minorita tvoří méně než 20 procent obyvatel. Budapešť považuje novelu za znevýhodnění maďarské menšiny na Slovensku a chce si na ni stěžovat u Rady OSN pro lidská práva a v Radě Evropy.

Vstup SNS do vlády
Po parlamentních volbách v roce 2006 se stala součástí slovenské vládní koalice i nacionalistická Slovenská národní strana (SNS). Její předseda Ján Slota v minulosti proslul urážlivými výroky na adresu Maďarska. Například loni v květnu Slota označil prvního uherského krále Štěpána za "maďarského šaška na koni v Budapešti". V reakci na to odložil maďarský premiér svou návštěvu Slovenska.

Polovojenská Maďarská garda
Nacionalistické mimoparlamentní Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) založilo v srpnu 2007 polovojenskou jednotku, takzvanou Maďarskou gardu. Organizace slovně útočí na menšiny v zemi, zejména na Romy, a často podnikala pochody do romských osad. Vystupovala také proti Slovensku, Rumunsku a Srbsku, kde žije silná maďarská menšina, jež podle názoru gardy čelí národnímu útlaku. Loni v prosinci maďarský soud gardu rozpustil, ta však i nadále působí.

Policejní zásah proti fotbalovým fanouškům
Zákrok policie z loňského listopadu proti slovenským a maďarským výtržníkům na fotbalovém zápase v Dunajské Stredě, kde žije početná maďarská menšina, označila maďarská vláda za nepřiměřený a neodůvodněný. Na zásah reagovaly maďarské extremistické organizace demonstracemi před slovenským velvyslanectvím v maďarské metropoli či symbolickou blokádou hraničních přechodů na slovensko-maďarských hranicích.

Obvinění z ohrožování územní celistvosti
Slovenský premiér Robert Fico letos v květnu obvinil předsedu opoziční Strany maďarské koalice Pála Csákyho a šéfa maďarské pravicové strany Fidesz Viktora Orbána, že ohrožují celistvost Slovenska. Reagoval tak na jejich setkání, během něhož Orbán prohlásil, že červnové volby do Evropského parlamentu rozhodnou o tom, kolik poslanců bude v Bruselu zastupovat Maďary žijící v Karpatské kotlině.

Benešovy dekrety
Na návrh SNS schválila slovenská Národní rada v září 2007 usnesení o neměnnosti takzvaných Benešových dekretů, které po druhé světové válce zasáhly do práv maďarské a německé menšiny. Usnesení, které podpořili i poslanci opozice s výjimkou SMK, vyvolalo odmítavé reakce maďarských politiků.

Zdroj: ČTK


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue