Školáci, kteří se báli přijímaček, totiž souboj o žádaná místa předem vzdali.
Ukázala to anketa MF DNES, která oslovila přes šedesát středních škol.
Patnáctiletý Jakub Novák z Ostravy by se teď radši neviděl. Na vysvědčení v pololetí deváté třídy měl jen dvě dvojky, jinak samé jedničky. Byl by se rád přihlásil na gymnázium, protože chce jednou studovat vysokou školu.
"Bál jsme se riskovat kvůli novému školskému zákonu, který nám dovolil podat v prvním kole přijímaček jen jednu přihlášku. Teď jsem na sebe naštvaný," říká Jakub.
Stejně jako on totiž kalkulovala většina žáků devátých tříd. Výsledkem je, že školy, o které dřív mnoho dětí nestálo, letos praskají ve švech, prestižní gymnázia mají naopak o uchazeče nouzi.
Jakubův spolužák ze základní školy v ulici Bohumíra Dvorského v Ostravě Michal Mima je zklamaný ještě víc. Jeho vysvědčení totiž v pololetí nehyzdila ani jediná dvojka. Přesto si na souboj o místa na prestižních gymnáziích netroufal, takže jeho přihláška skončila na Střední škole telekomunikační.
"Matika a fyzika mi jdou, takže jsem se s tím nakonec smířil. Pokud jsou ale teď gymnázia poloprázdná, mrzí mě to. K tomu není co dodat," stěžuje si Michal.
Od nového systému přijímacího řízení si ministerstvo školství slibovalo, že zvlášť nadané děti, které dříve uspěly při přijímačkách ve více školách a do poslední chvíle se rozhodovaly, kam nastoupí, přestanou ostatním zbytečně blokovat místa na žádaných školách.
Jenže teď se ukazuje, že to tak dopadnout nemusí. A že nadané děti, které se bály riskovat, skončí zbytečně jen v odborných školách. A naopak na gymnázia se pak ve druhém kole přijímaček mohou dostat i děti s horším prospěchem, které v souboji o odborné školy se svými konkurenty neuspěly.
Platí totiž, že dítě, které se napoprvé na některou ze škol dostane, si do druhého kola přijímaček přihlášku podat nesmí. "Při rozhodování o škole hraje u dětí velkou roli psychika," vysvětluje ostravská výchovná poradkyně Vlasta Tobolíková.
Pocit, že si školáci mohli dříve hned vyplnit dvě přihlášky, tedy i do druhého kola zkoušek, podle ní dětem dával jistotu. A proto se nebály v prvním kole zkoušek riskovat a hlásit se na žádané školy. Teď její žáci volili pravý opak. "Připadá mi, že děti na tom teď jsou stejně jako my za komunismu," dodává Tobolíková.
"Potvrdilo se to, co jsme říkali. Nový systém uškodil dětem i školám, které mívaly přebytek zájemců. Nechápu, k čemu je to dobré," řekl ředitel pražského Prvního obnoveného reálného gymnázia Václav Klaus, jeden ze spoluautorů petice proti novému školskému zákonu, kterou podpořilo 15 tisíc lidí.
Některé školáky navíc čeká dvojí zklamání. Střední odborné školy, které dětem naslibovaly, že do určitého průměru známek na vysvědčení je vezmou bez zkoušek, kvůli nebývalému zájmu musí nyní kritéria zpřísňovat. A co slíbily, tedy už neplatí.
Děje se to hlavně na obchodních akademiích. "U nás sice tento problém neřešíme, ale počátkem týdne nám sem chodili zoufalí rodiče dětí, které to postihlo. A narychlo k nám hlásili své děti, protože najednou zjistili, že na původně zvolené škole pro ně nezbude místo," říká Milada Košťálková z obchodní akademie v pražské Kollárově ulici.
Školy, které na novém systému, pokud jde o počet uchazečů, vydělaly, si novinku pochvalují. "Nový systém nám spíš pomohl. Přihlášek přišlo mnohem víc než loni," říká ředitel ostravské obchodní akademie Marian Huťka.
Naopak rodiče dětí, které na nový systém doplatí, se zlobí. "Nechápu, proč to muselo potkat zrovna mého syna," říká Ludvika Jakešová z Prahy, matka patnáctiletého Lukáše. Chlapec měl na vysvědčení jen jednu dvojku. I když by šel raději na gymnázium, zvolil pro jistotu obchodní akademii, kde ho vezmou bez přijímaček.
Rodiče některých dětí dokonce podali stížnost k Ústavnímu soudu. Totéž udělala i opoziční ODS. Podle ministerstva školství je na hodnocení dopadu změn zatím příliš brzy. "Pokud se ukáže, že to tak skutečně dopadlo, je to jen výsledek kampaně proti zákonu, která rodiče i děti vystrašila," říká mluvčí ministerstva Michaela Lagronová.
|
Ministerstvo: Na hodnocení je ještě brzy Hodnotit dopad nového systému přijímacího řízení na střední školy je podle náměstka ministryně školství Jaroslava Müllnera zatím předčasné. S tímto odůvodněním se náměstek zastupující ministryni Petru Buzkovou, která je nemocná, odmítl ke zjištěním MF DNES vyjádřit. Jediný, kdo byl z ministerstva ochoten o problému mluvit, byla mluvčí ministryně Michaela Lagronová. MF DNES oslovila šest desítek středních škol. Z ankety vyplynulo, že elitní školy mají historicky nejméně přihlášek, naopak školy, o které děti dříve nestály, jsou přeplněné. Zdá se vám to správné? My žádný takový výzkum zatím nemáme, takže je těžké to komentovat. Pokud to tak dopadne, není to chyba nového zákona, ale výsledek zbytečné štvavé kampaně, kterou rozpoutala ODS. Ta totiž vyděsila rodiče i jejich děti. Slibovali jste, že si uděláte vlastní výzkum toho, jak se nový systém osvědčí, případně připravíte jeho změny. Kdy to bude? Skutečně zodpovědně zhodnotit dopady té změny bude možné až po úplném ukončení přijímacího řízení na střední školy, tedy v září. Teprve pak bude možné s jistotou říci, zda na nový systém děti doplatily, nebo si naopak polepšily a získaly větší šanci studovat. |
