Nobelovu cenu za mír letos dostala Evropská unie a 10. prosince ji převezmou tři její nejvyšší představitelé - prezident Herman Van Rompuy, předseda Evropské komise José Barroso a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.
Van Rompuy se rozhodl pozvat na ceremoniál také premiéry a prezidenty všech členských států. Ředitel Nobelova institutu Geir Lundestad ovšem listu EUobserver řekl, že státníci ze šesti zemí se galavečera nezúčastní. Kromě Česko jmenoval ještě Velkou Británii a Švédsko.
Opozice: Vláda se zbytečně izolujeSociální demokracie situace hned využila k výpadu proti kabinetu Petra Nečase. "Vláda se neúčastí zcela zbytečně izoluje a dává najevo, že vůbec nechápe význam naší účasti na mírové integraci Evropy poté, kdy nám to konečně umožnil pád železné opony v roce 1989," uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. |
"Václav Klaus se akce nezúčastní," sdělil bez dalších podrobností mluvčí českého prezidenta Radim Ochvat. Klaus je euroskeptik a kritik fungování Evropské unie, podobně jako britský premiér David Cameron. "Ani nevím, že by z Nobelova institutu přišla nějaká pozvánka. Je to ale kuriózní představa," řekl iDNES.cz prezidentův vicekancléř Petr Hájek.
Pozvání odmítl také premiér Petr Nečas, a to z podobných důvodů jako jeho švédský protějšek Frederik Reinfeldt. "Předseda vlády omluvil svoji neúčast z důvodu předem naplánovaných pracovních povinností," uvedl mluvčí vlády Michal Schuster.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg by do Norska jel, ale pozvánku nedostal. "Já bych byl uvítal, kdybychom při takovéto významné události přítomni jako Česká republika byli, přece jen, žijeme ve středu Evropy," řekl serveru Lidovky.cz.
Na ceremoniál přijedou státníci z 18 zemí, chybět by neměla Francie, Německo, Itálie, Polsko a Španělsko, naznačil ředitel Nobelova institutu. Česko bude zastupovat velvyslankyně Jana Hynková. "Je to standardní postup," uvedl mluvčí českého ministerstva zahraničí Vít Kolář.
O výběru EU jako laureáta ceny se po vyhlášení hojně debatovalo a přisadil si tehdy i Václav Klaus. "Nobelova cena míru měla smysl, že se dávala člověku, jednotlivci, konkrétně definovanému člověku za určitý unikátní výkon. Dát to instituci, v tomto případě byrokratické instituci, to je prázdné vyznamenání," reagoval po udělení ceny prezident. Mimo jiné to nazval tragickým omylem (více čtěte zde).
12. října 2012 |
Ke kritikům se připojila trojice nositelů ceny jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu, argentinský sochař a pacifista Adolfo Pérez Esquivel a irská mírová aktivistka Mairead Maguireová. Ti chtějí, aby nebyla letos udělena prémie osmi milionů švédských korun (23,3 milionu českých korun). Lundestad prohlásil, že za tímto protestem je norský právník Fredrik Heffermehl, který proti rozhodnutím Nobelova výboru protestuje roky. "Prémie ještě nikdy nebyla neudělena," prohlásil Lundestad.
Šéf socialistických poslanců v EP Hannes Swoboda je naopak toho názoru, že "po druhé světové válce byla EU vizí míru a EU mír přinesla". Konference evropských církví a Světová rada církví se však shodně domnívají, že "roli EU coby tvůrce míru pro příští generaci popírá současná ekonomická a humanitární tragédie Řecka".
Další kritiku také vyvolala čerstvá krize v pásmu Gazy. Přes 50 nositelů ceny, umělců, akademiků a diplomatů se domnívá, že by EU mělo být za její svazky s Izraelem ocenění odebráno. Ve společném dopise se poukazuje zejména na masivní podporu izraelského zbrojení příspěvky do jeho vývojového programu.
