"Po dobu sedmi let budou Němci nebo Rakušané moci uplatňovat svá vlastní opatření," uvedl diplomat z české mise při EU.
Berlín a Vídeň se totiž obávají přílivu levných pracovních sil, který by mohl vyvolat prudký růst nezaměstnanosti. Proto prosadily stejná opatření, jaká platila při vstupu Španělska a Portugalska.
Dohodu o pracovnících a službách umožnil ústup Španělska, které chtělo současně vyřešit budoucí problémy s podporou unie pro chudé oblasti.
Češi a další uchazeči mohou už dnes začít jednat o tomto citlivém tématu.
Společné stanovisko unie znamená, že Češi či Maďaři nebudou moci hledat práci v kterékoli zemi EU bez úředních komplikací. Podobné omezení se týká některých služeb.
Čeští vyjednávači nehodlají jen tak na tento návrh přistoupit. "Není nutné, abychom tuto kapitolu uzavřeli v nejbližších dnech," prohlásil včera ministr zahraničí Jan Kavan.
Prahu nejvíce rozhořčují omezení, která chtějí Němci a Rakušané uvalit na české firmy. "My jsme kapitolu o službách uzavřeli a oni se to teď snaží oživit zadními dveřmi. O tom budeme muset nutně jednat," říká Kavan.
EU ke svému stanovisku o volném pohybu osob připojila seznam služeb českých podniků, které Německo a Rakousko bude moci omezit. Jde zejména o stavebnictví a čistírenské služby.
Čeští stavebníci považují krok unie za velmi tvrdou diskriminaci.
Pokud by totiž chtěli působit na trhu unie, museli by najímat místní pracovníky.
"Náklady by pak byly tak vysoké, že bychom neměli šanci," řekl Miloslav Mašek ze Svazu pracovníků ve stavebnictví.
Mašek se spíše obává, že české firmy budou ohroženy přímo na domácím trhu. "Vstup do EU neznamená nástup a účinkování našich firem v zahraničí. Naopak, spíše to bude tak, že zahraniční firmy přijdou k nám," upozorňuje.
Rakušané chtějí vedle stavebnictví omezit například i poskytování kamenických služeb. A vědí proč.
"O naše služby je velký zájem. Jsme levní a stejně kvalitní jako Rakušané," říká břeclavský majitel kamenické firmy Jan Hasil, který se sám snažil proniknout na rakouský trh. "Jen jsem tam dovezl nějaké náhrobky, a už jsem dostal zákaz (působení v Rakousku) na pět let," postěžoval si Hasil.
Zatímco Rakousko a Německo omezení pro české pracovníky a firmy vyžadují, jiné státy dávají najevo, že navržená omezení nemusí použít vůbec nebo jen na krátkou dobu. U českých diplomatů vzbuzují v této souvislosti největší naděje zejména Nizozemci, Španělé nebo Francouzi.
Návrh unie totiž umožňuje, aby každý stát samostatně rozhodl, zda dohodnutá omezení zavede.
Pokud ano, bude je moci zrušit už dva roky po rozšíření unie. Tehdy musí každý stát říci, zda tato omezení hodlá dál uplatňovat. "V případě, že členská země nebude dopředu informovat, že chce dále tato omezení, nastoupí automaticky unijní pravidla," uvedl pracovník české mise při EU.
Zatím se zdá, že jen Němci a Rakušané budou chtít tato opatření déle než dva roky. Po pěti letech od českého vstupu musí prokázat, že tato omezení ještě potřebují.
V tomto mechanismu vidí česká strana šanci pro další jednání. "Budeme chtít, aby byla přesně definována kritéria, podle nichž se budou omezení kontrolovat a vyhodnocovat. Kritéria by měla být ohlášena napřed a měla by být konkrétní a transparentní. O tom budeme jednat," řekl Kavan.
Jak ukazují průzkumy, hledání práce v unii Čechy neláká. Jen čtyři procenta z nich tvrdí, že o ni určitě chtějí usilovat. To je nesrovnatelné s třinácti procenty Poláků či sedmnácti procenty Rumunů, kteří mají stejné úmysly.
"Češi, kteří měli o práci zájem, tam už jsou. Ostatní buď nejsou kvalifikovaní, anebo se jim to nevyplatí," soudí Jana Vavrečková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Podle ní hrozbu nepředstavují ani pendleři, kterých se Rakušané a Němci nejvíce bojí.
- čtvrtek 31. května 2001
- 13
