Historie a archeologie ho baví natolik, že se ani minutu nerozmýšlel a nález odevzdal do Prácheňského muzea v Písku. Nyní poctivý nálezce dostane od kraje odměnu 10 200 korun, což je zhruba desetina odhadované hodnoty předmětů.
Třiatřicetiletý Vladislav Pícha se amatérsky věnuje archeologii už od základní školy. Nejprve sbíral zlomky keramiky a určoval její stáří i podle míst, kde je nalezl. Později se začal zajímat i o předměty z druhé světové války.
Nález hřiven u Křtětic na Vodňansku a v Píseckých Horách loni v létě byl však jeho největším objevem.
"U Křtětic jsem šel po zoraném poli a hřivny byly vyorány, tedy čouhaly z hlíny. Hned jsem volal archeologům, měl jsem totiž strach, aby třeba do pole nevjeli zemědělci a nález nepoškodili," říká amatérský archeolog Pícha, který pracuje jako úředník na Finančním úřadě v Písku.
Nález nechal v zemi, aby si ho archeologové sami zdokumentovali.
"Tím, že nic ze země nevykopal a nevybral, tak nám umožnil regulérní archeologický výzkum například i toho, jak byly předměty v zemi uloženy," uvedl archeolog Prácheňského muzea v Písku Jiří Fröhlich.
Nejcennějším z nálezů je dvouuchá amfora a čtyřicet měděných slitků o celkové váze zhruba sedm kilogramů. Slitky pocházejí z doby přibližně 1300 před naším letopočtem. Rozdrcenou nádobu písečtí archeologové slepili. Všechny předměty se nyní objeví na výstavách a muzejních expozicích.
Při svém průzkumu dává Pícha více než detektoru kovu přednost chození po polích a sbírání úlomků keramiky a různých kovových předmětů. "Tak jsem nalezl třeba fragment keltské spony," dodal s tím, že o tom, co udělá s odměnou od kraje, zatím neuvažoval.
