Příčiny zkázy zjišťují vědci
Příčiny v posledních letech nadměrného usychání stromů analyzují už několik týdnů vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství, kteří na severu Moravy odebrali vzorky pro své laboratoře v Strnadech u Prahy.
Na vině je sucho a nově odhaleným a šokujícím původcem usychání stromů je také houba václavka. "Tato mnohými houbaři vychvalovaná jedlá houba totiž v posledních letech změnila rapidně svoji povahu," řekl správce vítkovských lesů Miroslav Dušek.
"Zatímco staletí žila se smrky v symbióze, nyní je agresivně napadá a ničí jejich kořeny tak, že často zcela ochromí vyživovací schopnost kořenů."
Smrky u Odry zatím odolávají
Lesníci z Opavska a Vítkovska mají navíc strach, že letošní rok bude stejně suchý jako ty předešlé a způsobí, že v jejich polesí odumřou další stovky jehličnanů. Nejvíce postižené lesy na Opavsku leží na katastrech obcí Pustá Polom či Hrabyně.
Na Vítkovsku usychají smrky především kolem toku řeky Moravice, v minulém roce kolem vsi Nové Lublice. "Smrky kolem Odry zatím odolávají," řekl Miroslav Dušek.
Lesníci upozorňují, že umírání stromů zvyšuje dramaticky nebezpečí přemnožení kůrovce. "Proto se snažíme mrtvé stromy co nejrychleji porazit a zlikvidovat," řekl opavský lesní správce. Příčiny odumírání smrků budou i nadále analyzovat vědci.
Na vině je sucho a také houba
"V první řadě tento jev zaviňuje sucho od začátku devadesátých let. To se zejména v posledních letech projevuje usycháním smrků, které mají spíš povrchové kořeny. Stromy ale velmi oslabují i václavky, které po rozpraskání půdy a přetrhání vlásenkovitých částí kořenů doslova hubí suchem vystresované stromy," řekl výzkumný pracovník Jan Liška z útvaru ochrany lesů Výzkumného ústavu lesního hospodářství v Praze.
Dodal, že žádná oblast v republice není odumíráním smrků postižena tak jako severní Morava a Slezsko. "Schnou stromy od třineckého úpatí Beskyd po Vítkovsko a pomezí Novojičínska.
Za posledních pět let chybí na tomto území zhruba jeden rok dešťů. Oproti jiným krajům u vás spadlo mnohem méně vody. Ale na usychání má vliv i to, že smrk na Opavsku roste v nižší nadmořské výšce než je pro tento strom přirozené," shrnul Jan Liška.
Výzkumníci mají velké obavy
Jeho kolega Jaroslav Holuša se obává příštích dnů: "Jestli bude letos také takové suché jaro a léto jako vloni, bude to pro další smrky v kraji moc zlé," míní výzkumný pracovník.
Ač největší postižení vykazují opavské a vítkovské lesy, žloutnoucí smrky už se objevily i v Beskydech. "Žloutnutí je tady spíš ojedinělé. Postiženo je asi dvacet stromů starých přes sto let. Ale znervózňuje mne to a pokud by jev pokračoval, budu kontaktovat výzkumníky," řekl lesní správce Jiří Silvestr.
Ti však lék na umírání smrků nemají. "Pomoci mohou jen mokré roky. O jiném léku zatím nevím," míní odborník Jan Liška.
Na otázku, zda by lidé nemohli pomoci stromům třeba intenzívním sběrem václavek, se vítkovský lesní správce Miroslav Dušek jen hořce usmívá: "To ne. Kořenům ubližuje podhoubí václavek. Ne to, co lidé sbírají na povrchu."
Příčiny v posledních letech nadměrného usychání stromů analyzují už několik týdnů vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství, kteří na severu Moravy odebrali vzorky pro své laboratoře v Strnadech u Prahy.
Na vině je sucho a nově odhaleným a šokujícím původcem usychání stromů je také houba václavka. "Tato mnohými houbaři vychvalovaná jedlá houba totiž v posledních letech změnila rapidně svoji povahu," řekl správce vítkovských lesů Miroslav Dušek.
"Zatímco staletí žila se smrky v symbióze, nyní je agresivně napadá a ničí jejich kořeny tak, že často zcela ochromí vyživovací schopnost kořenů."
| Mykolog: Houba strom dorazí Zatímco někteří lesní správci se domnívají, že václavka při ničení smrků na severní Moravě změnila svou dávnou povahu, mykologové to odmítají. "Pro houbaře je václavka oblíbenou houbou, ale v lese byla vždy škůdce a parazit," řekl jednatel pražského ústředí České mykologické společnosti Miroslav Smotlacha. Dodal, že houba se přiživuje na starých, mrtvých pařezech a hnijících stromech. "Jejím úkolem v přírodě je dorazit umírající strom. Nezměnila svou povahu a nemůže za to žádný Černobyl, jak se traduje. Václavka má prostě v povaze parazitovat na stromech a je to pro ni přirozená činnost. Proto ji také lesníci na rozdíl od houbařů nemají příliš rádi," řekl Miroslav Smotlacha. K případu nadměrného ničení smrků na Opavsku a Vítkovsku známý mykolog řekl: "Je možné, že se tam václavka chová nadmíru agresivně. Ale ona pouze využila velmi příznivé situace, kterou v této oblasti způsobilo sucho. Stromny jsou tam zřejmě suchými roky tak poškozené, že se houba dostala snadno k jejich kořenům. V této fázi už houba považuje stromy za umírající nebo mrtvé," řekl jednatel České mykologické společnosti v Praze. |
Lesníci z Opavska a Vítkovska mají navíc strach, že letošní rok bude stejně suchý jako ty předešlé a způsobí, že v jejich polesí odumřou další stovky jehličnanů. Nejvíce postižené lesy na Opavsku leží na katastrech obcí Pustá Polom či Hrabyně.
Na Vítkovsku usychají smrky především kolem toku řeky Moravice, v minulém roce kolem vsi Nové Lublice. "Smrky kolem Odry zatím odolávají," řekl Miroslav Dušek.
Lesníci upozorňují, že umírání stromů zvyšuje dramaticky nebezpečí přemnožení kůrovce. "Proto se snažíme mrtvé stromy co nejrychleji porazit a zlikvidovat," řekl opavský lesní správce. Příčiny odumírání smrků budou i nadále analyzovat vědci.
Na vině je sucho a také houba
"V první řadě tento jev zaviňuje sucho od začátku devadesátých let. To se zejména v posledních letech projevuje usycháním smrků, které mají spíš povrchové kořeny. Stromy ale velmi oslabují i václavky, které po rozpraskání půdy a přetrhání vlásenkovitých částí kořenů doslova hubí suchem vystresované stromy," řekl výzkumný pracovník Jan Liška z útvaru ochrany lesů Výzkumného ústavu lesního hospodářství v Praze.
Dodal, že žádná oblast v republice není odumíráním smrků postižena tak jako severní Morava a Slezsko. "Schnou stromy od třineckého úpatí Beskyd po Vítkovsko a pomezí Novojičínska.
Za posledních pět let chybí na tomto území zhruba jeden rok dešťů. Oproti jiným krajům u vás spadlo mnohem méně vody. Ale na usychání má vliv i to, že smrk na Opavsku roste v nižší nadmořské výšce než je pro tento strom přirozené," shrnul Jan Liška.
Výzkumníci mají velké obavy
Jeho kolega Jaroslav Holuša se obává příštích dnů: "Jestli bude letos také takové suché jaro a léto jako vloni, bude to pro další smrky v kraji moc zlé," míní výzkumný pracovník.
Ač největší postižení vykazují opavské a vítkovské lesy, žloutnoucí smrky už se objevily i v Beskydech. "Žloutnutí je tady spíš ojedinělé. Postiženo je asi dvacet stromů starých přes sto let. Ale znervózňuje mne to a pokud by jev pokračoval, budu kontaktovat výzkumníky," řekl lesní správce Jiří Silvestr.
Ti však lék na umírání smrků nemají. "Pomoci mohou jen mokré roky. O jiném léku zatím nevím," míní odborník Jan Liška.
Na otázku, zda by lidé nemohli pomoci stromům třeba intenzívním sběrem václavek, se vítkovský lesní správce Miroslav Dušek jen hořce usmívá: "To ne. Kořenům ubližuje podhoubí václavek. Ne to, co lidé sbírají na povrchu."
