"Z dálky to vypadalo jako černej flek a zdálo se, že tam ryly prasata. Ale pak zemědělci objevili, že je to jáma," vypráví myslivec Jiří Křen, který v Poleradech žije.
Kde se jáma vzala? Jsme na Mostecku, takže odpověď je jednoduchá - kus země se propadl po těžbě uhlí. Pan Křen přitakává, nedaleko propadu se totiž kdysi opravdu těžilo.
"Bylo to kolem války. Asi 200 metrů od toho tam byla důlní věž a štola," vypráví Křen. Vítr a déšť už dno jámy pokryl zeminou, ale ještě předtím tam podle Křena byl vidět kus malé štoly. "Je to první propad asi po osmi letech, předtím jich tu byla spousta," vzpomíná Křen.
Jiří Křen z poleradského mysliveckého spolku ukazuje vstup do hlubinného dolu uzavřeného na konci druhé světové války.
"Pravděpodobně to souvisí s tím, jak roztál sníh a do země se vsakovala voda. Jestli tam byly už nějaké volné prostory, tak došlo k tomu, že vrstva té půdy nad nimi byla tak malá, že se neudržela a propadla se," míní Petr Šír z Geofondu, pracoviště zabývající se mimo jiné mapováním starých a opuštěných šachet.
Propady půdy jsou na severu Čech časté
Oznámení o propadech či poklesu terénu přijímá Geofond ročně desítky, z Ústeckého kraje především. "V Ústeckém kraji probíhá těžba 200 let, takže je tam vysoká koncentrace důlních děl, takže se to může projevit na řadě míst," vysvětluje Šír.
Pracovníci Geofondu po oznámení kontaktovali ministerstvo životního prostředí, které na místo poslalo specializovanou firmu. "Místo už byli obhlédnout ve čtvrtek, dnes tam jeli provést geodetické měření a oplocení," uvedl Petr Uldrych z ministerstva.
Majitelku pozemku Ivanu Staňkovou se nepodařilo zastihnout, měla vypnutý telefon. Místostarosta Polerad Jaroslav Kunc se o jámě dozvěděl až v pátek. "Budeme to nějak řešit, aby lidé věděli, že si tam mají dát pozor," říká místostarosta.
