V pátek má počasí v České republice začít ovlivňovat studená fronta. Pršet má i o víkendu. Předpověď na první polovinu příštího týdne zatím počítá s tím, že bude polojasno až oblačno, uprostřed týdne se mají ojediněle vyskytnout přeháňky.
Dlouhodobější předpověď však počítá s létem, jak má být. V poslední dekádě června a v červenci má být převážně slunečno, denní teploty by se měly pohybovat okolo 25 stupňů.
Odborníci pranostiky berou zdrženlivě, považují je spíše za součást folklóru. Neupírají jim však postřeh, který je v nich ukryt. Kolem 8. června skutečně častěji prší. Způsobuje to ale v tomto období obvyklá a vysvětlitelná změna proudění vzduchu. Obdobná změna v proudění v zimě způsobuje známé vánoční oblevy, kvůli kterým často slavíme Vánoce 'na blátě'.
První české pranostiky o počasí pocházejí z druhé poloviny 15. století. V knize Medardova kápě, která přináší nejúplnější sbírku českých povětrnostních pranostik, jich její autor Jan Munzar uvádí 1120. Nejméně se jich váže k červenci, pouhých deset, nejvíce rčení se týká dubnového počasí, a to 39.
Známější než měsíční rčení jsou pořekadla k jednotlivým dnům roku - vztahují se téměř k polovině z nich. I když jsou v této souvislosti populární zmíněný Medard nebo Martin, podle počtu pranostik nevedou. K Medardovi se jich pojí 21, k Martinovi ještě o sedm více. Prvenství patří Hromnicím, kterých se týká 41 rčení. O druhé a třetí místo se dělí Jan Křtitel a Vánoce.
