Vědci objevili na temné straně Marsu oblast, která je podobná australskému regionu, kde byly v minulosti objeveny fosilie dokládající dávný život na Zemi. Zprávu o svém nálezu zveřejnili v odborném žurnálu Earth and Planetary Science Letters.
Odborníci se domnívají, že stejné "hydrotermální" procesy, které uchovaly doklady o životě na Zemi, mohly nastat i na Marsu. Skála v oblasti je až čtyři miliardy let stará, což znamená, že pamatuje tři čtvrtiny historie planety.
Prohlédněte si Mars kousek po kouskuSonda vytvořila nejpřesnější mapu "rudé planety" |
Oblast Nili Fossae vzbudila rozruch ve vědeckém světe v roce 2008, kdy zde americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) objevila usazeniny uhličitanů. Nález dokládal, že zde v minulosti byla zásaditá nebo neutrální voda, což je podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) podmínkou vzniku života. (čtěte Mars byl celý prosáklý vodou, ukázaly horniny z kráterů)
Uhličitany vznikají, když se oxid uhličitý rozpuštěný ve vodě sloučí s vápníkem, se železem nebo s hořčíkem. Vědci pro jejich zkoumání použili spektrometr sondy MRO, pomocí kterého prozkoumali snímky horniny infračerveným světlem. Poté použili přesně stejný postup při probádání hornin v oblasti Pilbara na severozápadě Austrálie.
"(Pilbara) je část Země, která dokázala přečkat na povrchu asi 3,5 miliardy let, tedy asi tři čtvrtiny historie Země," cituje BBC Browna. "Umožňuje nám malý náhled na to, co se na Zemi dělo ve skutečně časných obdobích (vývoje planety)," dodal.
Mikroorganismy před miliardami let vytvořily v hornině ve zmíněné australské oblasti výrazné usazeniny zvané stromatolity. Poslední zkoumání Nili Fossae ukázala, že zdejší hornina je svým minerálním složením podobná té australské. A právě proto se vědci domnívají, že to ukazuje na možný dávný marsovský život.
Pokud byl na Marsu dostatečný život na vytvoření vrstev, korálů nebo nějakých forem kolonií mikroorganismů, který byl následně zakryt, tak zde mohlo podle Browna dojít ke stejným procesům jako na Zemi. To ukazuje na velkou podobnost australského a marsovského naleziště.
Brown stejně jako řada ostatních vědců doufal, že dostane příležitost dostat se k horninám z Nili Fossae blíže. Oblast totiž NASA v minulosti vybrala jako možné místo přistání pro své nové vozítko, které má vesmírný úřad vypustit v roce 2011.
Oblast Nili Fossae, kterou upřednostňuje také řada geologů, byla ale nakonec shledána jako příliš nebezpečná pro přistání a letos v červnu ji NASA ze seznamu vyřadila.
Vozítko přistane na povrchu zcela automaticky bez lidského zásahu, což je podle Browna riskantní. "Potřebujete dvacet kilometrů hladkého terénu a toto místo je naneštěstí pěkně skalnaté," vysvětlil Brown. Nili Fossae prý nicméně zůstává místem, kde je třeba po dávném životě na Marsu pátrat.
