Na Marsu byl život. Stopy bakterií skrýval meteorit z Antarktidy

Planeta Země není jediným místem ve vesmíru, kde se vyvinul život. K tomuto převratnému závěru vede bádání vědců, kteří se čtvrt století zabývali meteoritem z Marsu. Pomocí moderních mikroskopů v něm našli stopy dávné činnosti bakterií, přičemž vyloučili možnost kontaminace tělesa po dopadu na Zemi.

Fotogalerie1

Dosud vědci soudili, že na Marsu v minulosti pro život mohly být pouze „příhodné podmínky“ - voda v tekutém stavu nebo atmosféra. Teď mají v ruce materiály, které jejich bádání posouvají o rovinu výše. | foto: mars-ice.org

---

"Na Marsu byl život."

Chvíli o té větě přemýšlíte, než vám dojde, co znamená. Pak zapochybujete: Kdo to tvrdí? O jaké důkazy se opírá? Jak to, že to sdělení přišlo tak zčistajasna? A je to pravda, nebo je to zaručená zpráva, co vyšumí tak rychle, jak se objevila?

Otázek je prozatím více než odpovědí. V kostce lze říci: díky novým elektronovým mikroskopům si vědci pořádně "posvítili" na vzorky z meteoritu nalezeného před 25 lety v Antarktidě. Zajímali se o krystalky magnetitu - nikoliv nahodile uspořádané, ale v podobě, v jaké je produkují některé pozemské bakterie. Už před lety o bakteriích tušili - ale dosud neměli dost silné mikroskopy, aby si byli jisti.

Před 13 lety se teorii "života z Marsu" kritici vysmáli

Zpráva nepřichází úplně zčistajasna. Už v roce 1996 udělal americký prezident Bill Clinton z meteoritu označeného ALH 84001 (objeveného v roce 1984 v Antarktidě) "celebritu".

O dvoukilogramovém kameni prozradil, že je čtyři miliardy let starý, před 16 miliony let ho náraz jiného meteoritu vymrštil z povrchu Marsu - a před 13 tisíci roky dopadl na Zemi. "Hovoří to o možnosti života. Bude-li objev potvrzen, určitě to vnese úžasné porozumění do toho, co věda zatím zjistila o vesmíru," říkal o původním zkoumání kamene Clinton.

Okamžitě se ale objevily skeptické hlasy, které namítaly: magnetitové struktury vznikají i anorganicky. A kámen mohl být kontaminován bakterií po dopadu na Zemi. Na vědce se snesla vlna kritiky.

...do hry ji ale vrátily silnější mikroskopy

Původní vědecký tým, který meteorit zkoumal, se ale nevzdal a po letech podrobil kámen nové analýze pod moderními elektronovými mikroskopy. "Data ukazují, že meteorit je plný důkazů, které podporují existenci života na Marsu nebo v jeho podpovrchové vodě v dávné historii planety," napsal server Spaceflight Now.

"Je to velmi silný důkaz života na Marsu," říká David Mackay, který se meteoritem zabývá od jeho objevu v roce 1984.

OTÁZKY A ODPOVĚDI

Proč teď vědci vyloučili možnost kontaminace pozemskou bakterií?
Objevené struktury připomínající produkci bakterií jsou hlouběji pod povrchem kamene. To naznačuje, že už uvnitř kamene pozůstatky byly, když dopadl na Zemi.

Čím vylučují možnost, že struktury vznikly "šťastnou náhodou" díky žáru při dopadu?
Přibližně čtvrtina příslušných krystalických struktur je podle nových objevů chemicky konzistentní - podobně, jako pozůstatky tvorby bakterií. "Organické stopy" pomohly vypátrat silnější mikroskopy.

Podle čeho zjistili, že je kámen z Marsu?
Chemické složení kamene odpovídá hodnotám, které v 70. letech naměřila na Marsu sonda Viking.

Spaceflight Now vycházel ze 46stránkové studie, jejíž závěry chce NASA teprve představit. Studie také vyšla v listopadovém čísle revue Geochimica et Cosmochimica Acta a odborná veřejnost ji už má k dispozici. Hlavní autorkou je Kathie Thomas-Keprta, která se v NASA zabývá meteority.

"Myslím, že studie je excelentní. Dosud jsem byl skeptik, ale dokument v podstatě vyloučil nebiologické vysvětlení," uznává astrobiolog Dennis Bazylinski z Univerzity v Nevadě, který ke studii zpracovával oponentní posudek.

MARS

Mars obíhá Slunce ve vzdálenosti 206 až 247 milionů kilometrů, jeden oběh trvá necelé dva pozemské roky. Gravitace je zhruba 0,4 g. Teploty se pohybují zhruba od -100 °C do -5 °C. Atmosféru tvoří z 96 % oxid uhličitý, dále hlavně dusík a argon.

"Nejprve (před 13 lety) jsem myslel, že tam mají chybu. Teď nepochybuji: nemají," dodal Bazylinski. "Jeden meteorit ale nikdy nezodpoví tak složitou otázku," upozornil, že je ještě brzy na definitivní přepsání dějin.

Vědci teď zkoumají další dva meteority z Marsu, které by podle nich také mohly obsahovat stopy bakterií.

Co to znamená

Na první pohled se nezdá, že by objev čtyři miliardy let mrtvé bakterie měl lidstvo nějak vzrušovat. Jenže: před srovnatelnou dobou se formoval život na Zemi. A také měl podobu jednoduchých organismů. Pokud mohl život v primitivní podobě na Marsu existovat, je o to víc uvěřitelné, že existoval (a vyvíjel se) i jinde.

Zveřejnění studie přitom - s trochou podezíravosti - nemohlo pro NASA přijít ve vhodnější dobu. Národní úřad pro letectví a vesmír se totiž potýká s neujasněnou budoucností v otázce financování. Důkaz o dávném životě na Marsu může výrazně podpořit ochotu americké administrativy nalít do výzkumu vesmíru miliardy dolarů.

MINULOST MARSU

Mnoho expertů věří, že na Marsu kdysi tekly řeky - a sílí argumenty pro tvrzení, že na většině jeho severní polokoule byl velký oceán. V té době Mars mohl vypadat jako Země v menším. Co se planetě stalo? A hlavně - proč?

Mars musel především nějak ztratit atmosféru - přesněji valnou většinu z ní. Současný plynný obal čtvrté planety sluneční soustavy je téměř 150x řidší než ten pozemský. Z 96 % ho tvoří oxid uhličitý. "Vrstva CO₂ a dalších skleníkových plynů poskytovala teplo a větší atmosférický tlak nutný pro udržení vody v kapalném stavu," popisuje minulost Marsu Patrick L. Barry z NASA.

Kam se atmosféra poděla? Planeta ji mohla ztratit dopadem velkého meteoritu, mohl ji pohltit její povrch - a nebo "odfouknout" solární vítr. Mars totiž nemá (na rozdíl od Země) globální magnetické pole, které by ho před proudem částic ze Slunce chránilo.

Podle serveru Astro.cz je možné, že Mars před 3,5 miliardami let magnetické pole měl, jenže to z dosud neznámých příčin zmizelo. Tím by solární vítr mohl atmosféru odvát (Mars má menší gravitaci než Země, tak si atmosféru "nedržel" tak pevně).

Načítají se informace o videu…

Ani tyto tři teorie nejsou úplná škála možností. I proto chce v roce 2013 NASA k Marsu vyslat sondu MAVEN, která má tajemství zmizelé atmosféry pomoci odhalit.

Zdroj: Science.nasa.gov