Na druhém v posledních dnech velmi deštivém místě - v Třinci - spadlo ve stejné době slabě pod 350 milimetrů. Pro srovnání: na jednom z nejsušších míst v zemi, v Žatci, spadne kolem 400 milimetrů srážek za celý rok.
Otevřená nebeská stavidla způsobila ve čtyřech východních krajích republiky povodně, při nichž záchranáři evakuovali tisíce lidí. Jedna žena při záplavách zahynula (čtěte Velká voda vzala život).
Podle Petra Dvořáka z ČHMÚ k vydatnosti dešťů přispěly specifické podmínky v atmosféře, kdy zvlněná fronta v podstatě zůstávala ve stejné poloze. "Nad východní částí střední Evropy zůstala rozsáhlejší tlaková níže, spojená s frontálním rozhraním, v podstatě bez pohybu," konstatoval.
Normály ročních srážkových úhrnů podle ČHMÚ. Mapu zvětšíte kliknutím.
Podle Dvořáka nejprve proudil teplejší a vlhký vzduch ze Středomoří k severu, kam se také přesunula tlaková níže z jižní Evropy. Po její západní straně proudil nad české území studený vzduch od severu.
"Střih větru", tedy rozdílný směr či rychlost proudění větru v různých hladinách a nad různými místy, se sice přeci jen změnil a ubylo i srážek, ale k povodním přesto došlo. I těch pár dní, kdy tlaková níže s frontou zůstávaly bez pohybu, stačilo, aby půda nedokázala pojmout většinu dešťové vody.
"K větší vydatnosti deště přispěly nepochybně také hory, po jejichž svazích vystupuje vítr do výšky, a tím se napomáhá vzniku oblačnosti. Nicméně srážky byly velmi vydatné i nad Maďarskem nebo Polskem, kde jsou roviny. Zkrátka, střih větru na počátku a následné zastavení pohybu tlakové níže udělaly své," okomentoval vznik povodní Dvořák.
 |
Aktuální předpověď počasí: pocasi.idnes.cz |
 |
|
Srážky se nyní meteorologům díky novému "superpočítači" podařilo vymodelovat velmi přesně, shodně je předpověděly i jiné modely. Díky tomu nezastihly obce ani záchranáře nepřipravené, někteří lidé však neopustili své domovy ze strachu před rabováním.
To se ale nakonec nekonalo, jediný zaznamenaný pokus v Ostravě policisté zmařili (čtěte Zlodějům bicyklů hrozí až osm let vězení).
