Podle listu The Moscow Times mají jedno společné - nechtějí nebo nemohou jít domů.
Zaměstnanci letiště, ochranka ani přistěhovalecká policie si s nimi neví rady a lámou si hlavy, jak se zbavit ožehavého problému, který hází špínu na celou metropoli. Pohled na spící těla rozesetá po podlaze mezinárodní zóny nedělá Moskvě dobrou vizitku.
Lékaři varují, že hygienická situace vážně ohrožuje zdraví cestujících. Nově příchozí z chudších zemí prý mohou do Ruska zavléct smrtelné infekce jako ebolu nebo černé neštovice. Zaznamenány už byly případy svrabu či úplavice.
"Když se o zoufalém stavu letiště rozepíše zahraniční tisk, bude to mít katastrofální dopad na prodej letenek," připouští Aeroflot i letištní celnice.
Nechvalně známé letiště Šeremeťjevo si nedokáže poradit s uprchlíky ani chronickým zpožděním letů. Letiště nemůže ztraceným cestovatelům ani nabídnout přechodné ubytování.
Ztracení ze všech koutů světa
Už tři měsíce na letišti trčí alespoň deset lidí. Dva Iráčané přiletěli v únoru a požádali o politický azyl. Další čtyři ztracené duše pocházejí z Nové Guineje, dva ze Sierry Leone a o jednom Arabovi nikdo netuší, co je zač.
Podle mezinárodních úmluv jsou za návrat nechtěných návštěvníků do rodných zemí nebo do místa odletu zodpovědné letecké společnosti. Někdy se ale situace zapeklitě zkomplikuje.
Arab, který odmítá s úředníky hovořit, přiletěl charterovým letem bez osobních dokumentů, a letiště ho tudíž nemá kam poslat.
Čtyři ztracené duše z Nové Guineje jsou posledními opožděnci, kteří ze 40členné skupiny pobývající tři měsíce na letišti ještě trčí v Moskvě. Při návratu domů z Kuby zůstali viset na letišti, protože jejich letecká společnost při tranzitu v Moskvě oznámila kolaps. Ruské aerolinie je pomalu odváží domů, dosud se ale neví, kdo účty zaplatí.
V nejhorší situaci se patrně nacházejí Iráčané, protože Rusko je odmítlo přijmout. Lze předpokládat, že Kanada nebo USA běžence přijmou, vyřizování ale bude trvat přinejmenším sedm měsíců.
Úřady chtějí situaci řešit
Zainteresované strany se shodly, že pro cestovatele na holičkách by se mělo zajistit alespoň základní ubytování a strava, a zaslaly několik předběžných návrhů moskevské radnici.
Federální migrační služba mezitím navrhla, že "záchytné centrum by se mohlo zřídit v nedalekém lesíku, kde by běženci nebyli tolik na očích".
Jak známo, Rusko na dodržování lidských práv příliš nedbá, a posílání běženců do odlehlého střediska proto vyvolává oprávněné znepokojení. Představitelé letiště a Aeroflotu ale argumentují, že proti neústupným přivandrovalcům lepší lék neexistuje.
"Jeden takový vykutálený ptáček si prý užívá dlouhé prázdniny na náklady Aeroflotu už od července 2001," uvedl náměstek ředitele společnosti Vjačeslav Anurov.
Muž cestující z indické Bombaje se snažil s falešným portugalským pasem přeletět do západní Evropy, byl ale zadržen. Potom skuhral, že pochází ze sporného území Kašmíru. Indie i Pákistán ho však přes veškeré snahy Aeroflotu odmítly přijmout.
"Od té doby žije v hotelu a dostává třikrát denně teplé jídlo. Jemu to vyhovuje, ani nepožádal o azyl. Když už promluví, lže jak když tiskne. Možná, že pobyt v trochu horších podmínkách by ho přinutil s námi spolupracovat," nadhodil Anurov.
