Na rozdíl od brokovnice dělá případ sto padesát let staré bomby kastelánovi jen radost. Tento týden mu totiž poslal e-mail španělský vojenský historik Viaplana, který bombu na jaře objevil na zámeckých internetových stránkách.
"Španěl píše, že z údajů a dalších informací, které jsem mu poslal, vzniklo úžasné vědecké dílo. Bomba z Kynžvartu v něm bude zlatým hřebem," liboval si kastelán.
Nevybuchlá puma je podle něj pro vojenské historiky totéž, co modrý mauritius pro filatelisty. Dosud totiž badatelé měli k dispozici jen na nákresy bomby v pařížském policejním muzeu. Nákres pořídili policisté 14. února 1858 při výslechu atentátníka a revolucionáře hraběte Orsiniho.
Bomba, plněná třaskavou rtutí tehdy měla zabít francouzského císaře Napoleona III. a jeho manželku Eugenii. Jednu bombu, která nevybuchla, věnovala císařova choť knížeti Metternichovi do kabinetu Kuriozit v Kynžvartu.
Zámecký kastelán si na internetu dopisuje i s rodinou majora Rogera Glena Johnsona z Kalifornie. Major chtěl v červenci navštívit Kynžvart po jedenašedesáti letech. Slíbil, že přiveze i válečnou kořist - brokovnici. Z návštěvy však zatím sešlo.
"Spolu s ministerstvem kultury jsme rodině Johnsonových doporučili, ať navštíví český generální konzulát v Kalifornii. Pracovníci konzulátu se s rodinou příliš nebavili. Naopak ji osočili, že chtějí legalizovat vývoz pušky do Evropy," vysvětlil kastelán Říha.
Johnsonovým doporučil, ať si pušku raději nechají. Z Ameriky přišla odpověď, že majitel pušky počká, až se generální konzulka vrátí z dovolené. Nějaký bláznivý úředník ho prý neodradí. O tom,že válečný suvenýr je z Kynžvartu, není pochyb. Přiznal to i majitel.
