A to tak, že se budou rovným dílem střídat na kandidátní listině.
Vláda připouští, že je to pozitivní diskriminace, od níž si slibuje rychlejší prosazení žen v politice.
"Bude ale otázkou politické vůle, zda tento návrh bude akceptován," řekl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). Strany totiž sice svorně tvrdí, že by neměly problém tolik žen sehnat, ale vadí jim pozitivní diskriminace.
"Určitě by se u nás ženy našly, ale doufám, že takovou pitomost neschválí," řekla stínová ministryně sociálních věcí za ODS Alena Páralová. Podobný názor mají zástupci KDU-ČSL, kde více než polovinu členů tvoří ženy. "Moc šancí tomu nedávám, i když při pohledu na Poslaneckou sněmovnu by více žen rozhodně neškodilo," uvedl místopředseda lidovců Jan Kasal.
ODS: Urážka žen
Nejhlasitějšími odpůrci jsou lidé v ODS. "Žádná umělá opatření více žen k politice nepřitáhne. Navíc si myslím, že by je uráželo, kdyby se měly dostat výš na kandidátce nikoli na základě svých schopností, ale podle nějaké tabulky," říká Páralová.
Naproti tomu sociální demokraté jsou pro. Dokonce jejich "ženská buňka" vedená poslankyní Annou Čurdovou se o rovnoměrné zastoupení mužů a žen na kandidátkách snaží už delší dobu. "Snažím se prosadit střídavé kandidátky a mám příznivé ohlasy," říká.
Největší problém prosadit se v politice mají podle poslankyně Čurdové ženy ve větších městech. Nejméně žen je ve sněmovně (17 procent) a v krajských zastupitelstvech (13 procent), mezi hejtmany není jediná.
Ve Francii běžné
Střídavé zastoupení žen a mužů na volební kandidátce si už vyzkoušela Strana zelených při posledních komunálních volbách v městské části Brno-Nový Lískovec. A slavila úspěch. Starostkou Nového Lískovce se pak stala Jana Drápalová, která zelenou kandidátku vedla.
"Zatím to těžko můžeme zavést celorepublikově, nejsme tak velká strana. Považuji to ale za účinné opatření," říká lídr zelených v eurovolbách Jakub Patočka.
Kdyby parlament nakonec střídavé kandidátní listiny schválil, nebylo by Česko žádnou výjimkou. Návrh, který vláda posuzovala, vychází z francouzského modelu. Paritní listiny musí strany ve Francii sestavovat od roku 2000, jinak přijdou o státní příspěvek. Zatímco v místních volbách systém fungoval, v parlamentních v roce 2002 se už strany vzdaly státního příspěvku a polovinu žen na listiny nezařadily.
