"Dnes večer byl v 18:55 hodin v restauraci Rad zavražděn neznámým útočníkem ministr obrany Pavle Bulatović," citovala provládní televizní stanice Politika z policejní informace. Přibližně ve stejné době státní agentura Tanjug oficiálně potvrdila, že šlo o atentát.
Nezávislá bělehradská agentura BETA oznámila, že Bulatović zemřel ve vojenské nemocnici na následky zranění.
"Je mrtev a všichni jsme šokováni" uvedl blízký rodinný přítel Bulatoviće, který si nepřál být jmenován, pro agenturu Reuters. Neřekl však, jestli Bulatović zemřel ihned nebo v blízké nemocnici.
Jugoslávská vláda označila po mimořádném večerním zasedání atentát na ministra obrany Pavleho Bulatoviče za teroristický čin. Potvrdila také, že ministr zemřel. "Svazová vláda s hlubokou lítostí a zármutkem oznamuje, že svazový ministr obrany Pavle Bulatović byl dnes večer v Bělehradu zavražděn," uvádí se ve vládním prohlášení, které bylo přečteno ve státní televizi.
Při střelbě byli lehce zraněni Mirko Knežević, majitel restaurace, kde byl atentát spáchán, a Vuk Obradović, kterého zahraniční agentury označují za bankovního ředitele. Bělehradská nezávislá televizní stanice Studio B uvedla, že jeden nebo dva útočníci stříleli přes okno.
Kameraman agentury Reuters oznámil, že bělehradská policie a jugoslávská armáda uzavřely ulici před restaurací.
Bulatović je Černohorec a patří k politickému proudu, který podporuje jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče a je v ostrém konfliktu s nynějším prozápadním reformním vedením Černé Hory kolem prezidenta Mila Djukanoviče.
Atentát na Bulatoviče byl spáchán necelý měsíc po vražedném útoku na předáka srbského podsvětí Željka Ražnatoviče Arkana.
Bulatović patřil k nejbližším spolupracovníkům Miloševiče
Jedenapadesátiletý Černohorec Pavle Bulatović patřil po celá 90. léta k nejbližším spolupracovníkům jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Bývalý ministr vnitra byl šéfem federálního resortu obrany od března 1993, tedy mimo jiné i během operací srbských sil v Bosně a Hercegovině či během loňské konfrontace JSR se Severoatlantickou aliancí (NATO) ohledně Kosova.
Vždy zachovával "linii" nejvyššího bělehradského vedení a ostře kritizoval Západ zejména v souvislosti s loňskou kosovskou krizí. Odmítl bombardování JSR a poté ostře pranýřoval mezinárodní mírové sbory KFOR rozmístěné v jihosrbském Kosovu a vinil je z "rozsáhlé agrese proti Jugoslávii".
Ve vnitropolitickém boji se po rozkolu ve vedení Černé Hory v roce 1997 postavil na stranu promiloševičovského křídla, které vede nynější federální premiér a bývalý černohorský prezident Momir Bulatović. V roce 1998 přestoupil z postkomunistické Demokratické strany socialistů Černé Hory (DPS CG), ve které převzal vedení prozápadní černohorský prezident Milo Djukanović, do Bulatovičovy Socialistické lidové strany (SNP).
Pavle Bulatović se narodil v roce 1948 v Gornjim Rovčinu u černohorského města Kolašin. V roce 1973 ukončil studia na ekonomické fakultě v Podgorici (tehdy Titograd), kde působil jako asistent a později jako proděkan až do roku 1988.
Koncem 80. let vstoupil Bulatović do černohorské exekutivy. Do roku 1991 byl tajemníkem na černohorském ministerstvu vnitra, později jej rok řídil. Jugoslávským ministrem vnitra byl jmenován v červenci 1992, odkud se v březnu 1993 přesunul do funkce federálního ministra obrany.
 Příslušníci jugoslávské armády a policie uzavřeli prostor před bělehradskou restaurací, v níž byl zabit jugoslávský ministr obrany Pavle Bulatović |
