Americké úřady se proto rozhodly, že tuto záhadu musí objasnit. Hlavní soudní lékař státu Louisiana Louis Cataldie chce požádat státní a okresní úřady, aby znovu prohledaly asi čtyři stovky domů v nejvíce postižených oblastech na východě New Orleansu a v sousedním okrese St. Bernard. Jde o adresy, na nichž bydlely osoby či celé rodiny uvedené na seznamu pohřešovaných.
"V minulých týdnech se nejméně v jednom případě stalo, že po návratu do svého zdevastovaného domu našli lidé uvnitř ostatky svého příbuzného," uvedl Cataldie.
Je třeba pátrat znovu, rozhodly úřady
Městští úředníci se brání, že části města, které zaplavila voda z protržených hrází, byly důkladně prohledány dům od domu už brzy po hurikánu. Některé domy ovšem nemohly být prozkoumány, protože se zcela zřítily. "Mnoho těch adres už neexistuje," řekl policejní kapitán Juan Quinton.
Příčin, proč se stále postrádá tolik obyvatel, může být podle úřadů několik: některé pohřešované mohla odnést voda do jezera Pontchartrain, jehož hráze podlehly Katrině, či jejich těla zůstávají pod hromadami suti. Jiní se už možná objevili, ale nebyli ze seznamu zatím vyřazeni. Také nelze vyloučit, že někteří lidé mohli využít příležitosti a prostě zmizet.
Okolo sedmdesáti obětí stále čeká na identifikaci pomocí testů DNA. Dosavadní postupy výsledky nepřinesly, a tak odborníci přistoupili k náročnější metodě, využívané ke zjištění totožnosti obětí války na Balkáně v minulém desetiletí.
Poté, co Katrina loni 29. srpna zasáhla pobřeží Mexického zálivu především ve státech Louisiana a Mississippi a zaplavila osmdesát procent území New Orleansu, bylo pohřešováno téměř jedenáct a půl tisíce lidí. Hurikán si vyžádal přes 1300 potvrzených obětí, z toho 1080 v Louisianě.
Do jazzové bašty New Orleansu, kde před katastrofou žilo půl milionu obyvatel, se zatím vrátilo asi sto tisíc lidí. Tento měsíc by se měl jejich počet zhruba zdvojnásobit, protože se průběžně otevírají další školy. Půlmilionovou metropolí by se město mělo podle odhadu jeho starosty Raye Nagina stát znovu nejdříve za pět let.
Mnoho obyvatel New Orleansu je rozezleno zejména na federální úřady, neboť mají pocit, že se na ně zapomnělo a že rekonstrukce pokračují hlemýždím tempem.
"Kdybyste spatřili východní New Orleans v noci, byli byste překvapeni. Nesvítí tam jediné světlo," řekl agentuře AP John Kattan, muž, který se po katastrofě stal nomádem bez domova. "Je to děs. Neuvidíte vlastní ruku, když si ji dáte před obličej."
Město je stále zavaleno asi pětadvaceti miliony krychlových metrů suti, desetitisíce dětí v Louisianě nemohou chodit do škol, protože je dosud nikdo neopravil, na 200 000 lidí dál bydlí po hotelech, protože se nemají kam vrátit. Nedostává se elektřiny, plynu ani pitné vody.
