Družicový polohový systém, který lokalizuje polohu plavidla, musí mít podle námořního práva zapnutý všechny tankery. Ať už proto, aby se zabránilo nehodám, nebo kvůli možným únikům ropy. Kapitáni lodí ho mohou vypnout jen výjimečně, třeba pokud proplouvají vodami zamořenými piráty.
Íránské tankery ale systém v poslední době vypínají pravidelně proto, aby unikly z dohledu Západu při své cestě za potenciálními kupci ropy, tvrdí Mezinárodní energetická agentura.
Jaderný programZápad tlačí na Teherán kvůli jeho spornému jadernému programu už dlouho. Zatímco Írán tvrdí, že je zcela mírový, západní mocnosti tomu nevěří. Jsou přesvědčeny, že Írán se snaží vyvinout jadernou bombu. Snaží se proto blízkovýchodní zemi přimět, aby od programu upustila. Zatím neúspěšně. Se zhoršující se ekonomickou situací země ale západní diplomaté vidí před dalším kolem jednání s Íránem, které začíná 23. května, větší šance na průlom. "Jsou mnohem více izolovaní - diplomaticky, finančně a ekonomicky," uvedl David Cohen. Zda je Írán skutečně připraven k ústupkům, je zatím ve hvězdách. Očekává se nicméně, že íránští vyjednávači budou během jednání žádat zmírnění sankcí, píše The Washington Post. USA a jejich spojenci naopak mohou trvat na zárukách ze strany Íránu k omezení jaderného programu. |
Západ totiž letos vůči íránskému režimu kvůli jeho spornému jadernému programu přitvrdil. Zostřil sankce a EU uvalila na íránskou ropu embargo. Začalo platit okamžitě s tím, že stávající kontrakty vyprší v červenci (více o embargu čtěte zde).
A vypadá to, že se Teherán kvůli zpřísněným sankcím i bojkotu ropy už teď dostává do úzkých. V zemi rostou ceny i nezaměstnanost.
"Hodnota jejich měny, riálu, spadla jako kámen. To má významný dopad na schopnost Íránu platit za materiály na jaderný program a obecně to vytváří tlak na režim," prohlásil David Cohen, náměstek amerického ministra financí, jenž má na starost boj s terorismem a finanční rozvědku (čtěte: Írán drtí finanční sankce, za obili nabízí ropu i zlato).
Írán produkuje hlavně do skladů
A i když některé země jako třeba Čína levnou íránskou ropu stále odebírají, kupců znatelně ubývá. Méně ropy už teď kupují i některé asijské země, třeba Japonsko, Jižní Korea nebo Indie. Evropa snížila import íránské ropy z původních 700 tisíc barelů denně na polovinu. A od července už neodebere ani barel.
Írán přitom v dubnu vyprodukoval 3,3 milionu barelů černého zlata denně, což je jen o něco méně než loni. Jenže část ho skončila ve skladech nebo tankerech, které nemají kam plout. Pro názornost: na jaře putovalo do skladů denně 450 tisíc až 800 tisíc barelů, píše The Washington Post, celkem za poslední měsíce zůstalo Íráncům až 25 milionů barelů neprodané ropy.
Cena íránské ropy šla dolů a může být pro některé kupce lákavá. Írán se ale raději některé destinace pro svou ropu snaží utajit, upozornila už v dubnu agentura Reuters. Kapitáni začali vypínat satelitní systémy v plavidlech a v této praktice dodnes pokračují.
Je ale otázka, jestli jim to ale skutečně pomůže uniknout z dohledu Západu. Američtí činitelé taktiku označili za neefektivní a upozornili, že západní satelitní systémy jsou poměrně lehce schopné dohledat na otevřeném moři jakoukoliv větší loď, byť má vypnutou navigaci.
