"Za své působnosti v roli prezidenta republiky jsem jmenoval 1 293 profesorů. Což je třináct profesorů za měsíc. A tak si kladu otázku, zda není těch profesorů jmenováno až moc. Kladu si otázku, zda je větším problémem hodně profesorů, anebo hodně vysokých škol," řekl prezident.
I když kvantum jmenovaných profesorů nemusí nutně znamenat úpadek vysokých škol, někteří z oslovených vysokoškolských pedagogů se toho obávají a dávají Klausovi za pravdu. Laťka pro udělování akademického titulu profesor je prý někdy až prachbídná.
"O tom, že hodnota akademického titulu profesor je v Česku hodně různá, se mezi vědci mluví dlouho," přiznává i předseda Akademie věd Jiří Drahoš.
A dává k dobru fintu, při níž někteří docenti žádají o profesuru na méně kvalitních či podprůměrných školách, protože na té své by titul nikdy nezískali. Pak se podle Drahoše stává, že na Hradě před prezidentem stojí světově uznávaný expert hned vedle vědce pochybných kvalit. A oba jsou jmenováni profesory.
Ministr chce zpřísnit kritéria
V důsledku toho se ve vědeckých kruzích dobře ví, že sám titul mnoho neznamená a že profesura z některých konkrétních škol nemá valnou cenu. A naopak.
13 ZA MĚSÍC1 293 nových profesorů už jmenoval prezident Václav Klaus za sedm let na Hradě. Jde přitom o nejvyšší akademickou funkci, která má završit dlouhodobé bádání. |
"Kvalita profesorů bývá někdy dost nízká, je potřeba ji zvyšovat," souhlasí šéf katedry kybernetiky Českého vysokého učení technického profesor Michal Pěchouček. Jeho katedra spolupracuje se špičkovými americkými univerzitami a získala několik grantů od amerického ministerstva obrany. To přitom finančně podporuje jen nejlepší vědecké týmy na světě.
Česko se podle Pěchoučka zbaví nekvalitních vysokých škol, a tím i pseudoprofesorů, které tyto instituce produkují, pravidelným hodnocením jejich kvality. O žebříčcích vysokých škol se v Česku mluví přes deset let, stále však chybějí.
"Například ve Velké Británii podporuje stát tučnými dotacemi jen ty univerzity, které v tomto hodnocení obstojí," vysvětluje Pěchouček. Hodnotí se hlavně počet vědeckých publikací a citací v prestižních vědeckých časopisech, ale i schopnost univerzity získat granty. Školy, které v konkurenci neobstojí, dříve či později zaniknou.
Peníze jen pro špičkové ústavy
Právě na tuto cestu se podle Drahoše vydává Akademie věd. "Špičková pracoviště budeme výrazně finančně podporovat, mnohem méně ta průměrná, a podprůměrné ústavy od nás nedostanou nic," říká Drahoš.
Podobné síto by časem mělo vést i k úbytku nekvalitních profesorů, které vysoké školy či vědecká pracoviště posílají na Hrad k prezidentovi. Klausovi totiž podle zákona nezbývá nic jiného než akceptovat návrh vědecké rady vysoké školy, který mu předloží ministr školství. I podle ministra školství Josefa Dobeše nezvykle velké množství profesorů svědčí o přebujelé síti vysokých škol.
"Pan prezident má pravdu. Zatím však nemám jinou možnost než profesory nechat jmenovat. Všichni splnili předepsané podmínky, jejichž splnění garantují fakulty vysokých škol," vysvětluje Dobeš.
Průměr třináct profesorů měsíčně je však vzhledem k velikosti Česka i pro ministra školství příliš. Přestože žebříčky škol stále neexistují, už v příštím roce Dobeš chce kvalitu škol o něco více zohledňovat při rozdělování peněz. Pravidla pro jmenování profesorů jsou podle ministra příliš obecná a subjektivní. Ještě do konce roku se proto chce sejít s šéfkou akreditační komise a jednat o jejich zpřísnění.
