"Při zatím posledním dubnovém měření jsme na Mapě republiky naměřili 13,5 metru sněhu. To je docela slušný výsledek. I když pamatuji zimy, kdy tam výška sněhové vrstvy přesáhla i patnáct metrů," uvedl Josef Harčarik ze Správy Krkonošského národního parku.
Mapa republiky je sněhové pole tak výjimečné, že jako jediné v Krkonoších má svůj oficiálně uznávaný název odvozený od dobře zapamatovatelného tvaru.
Zdaleka viditelné závěje sněhu uprostřed zelených luk a klečových porostů totiž na jaře svým tvarem připomínají mapu někdejšího Československa. A jak sníh postupně odtává, bílá plocha se mění v mapu České republiky.
Protože se Mapa republiky nachází v nejpřísněji chráněném území mimo značené cesty, pěšky až k ní se turisté nedostanou. Přírodní úkaz je však dobře vidět z několika protilehlých míst - například od Richterových bud nebo od chaty Severka nad Pecí pod Sněžkou.
Nejvzdálenějším místem, odkud bývá za příhodných podmínek Mapa republiky viditelná, je Hradec Králové.
"Plocha sněhu je v současnosti ještě stále tak rozlehlá, že Mapa republiky typický tvar bývalého Československa nepřipomíná. Její podoba se bude zpřesňovat v dalších týdnech, jak bude sníh tát," řekl Harčarik.
Ještě na začátku května se kvůli vysokým závějím nedalo dostat ani k Luční boudě. Cesta od Výrovky se dala projet jen na skútru nebo v rolbě. Turistickou trasu z Pece pod Sněžkou pro pěší a cyklisty prorazili majitelé chaty až s pomocí sněžné frézy.
"Z úseku na hraně Modrého dolu jsme museli odstranit až šestimetrovou vrstvu sněhu. Pracovali jsme na tom asi čtrnáct dnů. Teď se k nám už dostanou turisté z Pece v pohodě suchou nohou po asfaltu," sdělil ředitel Luční boudy Jiří Holeček.
