Seznam smutečních hostů ze zahraniční vykrystalizoval během uplynulých tří dnů a ministerstvo zahraničních věcí ho definitivně uzavřelo ve čtvrtek po druhé hodině odpolední. Celkem účast na pohřbu Václava Havla potvrdily delegace ze 42 států, EU a NATO. V Praze by se mělo během pátku pohybovat celkem 16 současných prezidentů. Přečtěte si, co o Havlovi prohlásili nejvýznamnější politici, kteří se zúčastní páteční ceremonie v Chrámu svatého Víta.
"Prezident Havel strávil svůj život tím, že ničil okovy útisku, zastával se utlačovaných a podporoval zásady demokracie a svobody. Když komunismus ohrožoval mír a prosperitu našeho světa a pokryl východní Evropu mrakem beznaděje, psal hry tak silné, že změnily běh dějin a vytvořily demokratické příležitosti pro miliony lidí," prohlásila Clintonová.
Podle Davida Camerona má Evropa vůči Havlovi velký dluh. "Nikdo z mé generace nikdy nezapomene na ty silné záběry z Václavského náměstí před dvěma desetiletími. Havel vyvedl český lid z tyranie. A pomohl přinést svobodu a demokracii celému našemu kontinentu," prohlásil britský ministerský předseda.
"V osobě Václava Havla Česká republika ztrácí jednoho ze svých velkých vlastenců, Francie přítele a Evropa jednoho ze svých moudrých," napsal Nicolas Sarkozy ve své kondolenci. "Tento angažovaný Evropan, přesvědčený o hluboké jednotě a o nutné solidaritě našeho kontinentu, zůstane v paměti Francouzů," dodal.
Na smuteční obřad měl dorazit i estonský prezident Toomas Hendrik Ilves, nakonec se ale omluvil pro nemoc. Podle estonské prezidentské kanceláře si hlava státu léčí prudký virový zánět horních cest dýchacích a musí v příštích dnech zůstat na lůžku.
"Jméno Václava Havla zůstane navždy spjato se znovusjednocením Evropy a šířením jejích hodnot do střední a východní Evropy," řekl José Manuel Barroso. "Byl také zdrojem ohromné inspirace všem těm, kteří po celém světě bojují za svobodu a demokracii," míní šéf Evropské komise.
Na Havlově pohřbu nebude chybět ani bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. "Jeho hlas byl v nepokojné moderní Evropě nejzásadovějším a nejpřesvědčivějším - neustále pátral po tom nejlepším v sobě a ve všech z nás," prohlásila československá rodačka.
Podle Lecha Walesy by si Havel zasloužil Nobelovu cenu. "Havel byl velkým a zasloužilým člověkem, bude chybět. Ať odpočívá v pokoji," řekl bývalý polský prezident a šéf hnutí Solidarita, sám nositel Nobelova ocenění.
Ze Slovenska do Prahy míří prezident Ivan Gašparovič i premiérka Iveta Radičová. "Jako každý politik i on rozděloval, měl své příznivce i velké nepříznivce, také ve Slovenské republice. Nedá se upřít, že to otevření základních bran po roce 1989 do světa udělal právě on," řekla už v pondělí Radičová.
Albánie: předseda vlády Sali Beriša
Arménie: místopředseda Národního shromáždění Eduard Sharmazanov
Belgie: korunní princ + místopředseda vlády a ministr zahr. věcí Didier Reynders
Bulharsko: ministr zahraničních věcí Nikolaj Mladenov plus bývalí prezidenti Želju Želev a Petar Stoyanov
Černá Hora: prezident Filip Vujanovič a náměstek ministra zahraničních věcí Ramiz Bašič
Dánsko: ministr zahraničních věcí Villy Sovndal
Evropská komise: předseda EK José Manuel Barroso + komisař Štefan Füle
Evropský parlament: předseda Jerzy Buzek
Finsko: prezidentka Tarja Halonenová
Francie: prezident Nicolas Sarkozy
Gruzie: prezident Michail Saakašvili + ministr pro Evropu a evropsko-atlantickou integraci Giorgi Baramidze
Chorvatsko: prezident Ivo Josipovič
Irsko: bývalá prezidentka Mary Robinsonová
Island: předsedkyně parlamentu Ásta Ragnheidur Jóhannesdóttir
Izrael: ministr bez portfeje Josi Peled
Japonsko: náměstek ministra zahraničních věcí Rjudži Jamane
Jordánsko: princ El Hassan bin Talal + princezna Sarvath El Hassan
Kanada: generální guvernér David Johnston
Kosovo: prezidentka Atifete Jahjagová
Litva: prezidentka Dalia Grybauskaitéová a bývalý prezident Vytautas Landsbergis
Lotyšsko: prezident Andris Berzinš + bývalá prezidentka Vaira Vike-Freiberga
Lucembursko: velkovévoda Jindřich I. Lucemburský a místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jean Asselborn
Maďarsko: prezident Pál Schmitt
Maltézský řád: zvláštní vyslanec Johannes Lobkowicz
Malta: bývalý prezident Ugo Mifsu Bonnici
Makedonie: prezident Gjorge Ivanov
Moldavsko: bývalý prezident Petru Lucinschi
NATO: zástupce generálního tajemníka Claudio Bisogniero
Německo: prezident Christian Wulff
Nizozemsko: korunní oranžský princ Vilém Alexandr + ministr zahraničních věcí Uri Rosenthal
Norsko: předseda parlamentu Dag Terje Andersen
Polsko: maršálek Senátu Bogdan Borusewicz + bývalý prezident Lech Walesa + bývalý předseda vlády Tadeusz Mazowiecki
Portugalsko: ministr zahraničních věcí Paulo Sacadura Cabral Portas
Rakousko: prezident Heinz Fischer + choť bývalého rakouského prezidenta Margot Klestil-Löfflerová
Rumunsko: prezident Traian Basescu + bývalý prezident Emil Constantinescu
Rusko: zmocněnec pro lidská práva Vladimir Petrovič Lukin
Slovensko: prezident Ivan Gašparovič + předsedkyně vlády Iveta Radičová + místopředseda Národní rady Milan Hort + Mikuláš Dzurinda + Rudolf Schuster + Milan Čič
Slovinsko: prezident Danilo Türk + bývalý prezident Milan Kučan
Španělsko: předseda Senátu Pío García Escudero + Santiago Cabanas Ansorena, generální ředitel pro zahraničních politiku, MZV
Švédsko: ministr zahraničních věcí Carl Bildt
Švýcarsko: viceprezidentka (a prezidentka pro rok 2012) Eveline Widmer Schlumpfová
Ukrajina: ministr zahraničních věcí Kostyantyn Gryščenko
USA: ministryně zahraničních věcí Hillary Rodham Clintonová + bývalý prezident William J. Clinton + bývalá ministryně zahraničních věcí Madeleine K. Albrightová
Vatikán: zvláštní vyslanec papeže kardinál Coppa + apoštolský nuncius Mons. Giuseppe Leanza
Velká Británie: předseda vlády David Cameron
