Petr Klimeš

Petr Klimeš | foto: Česká televize

Na ČT1 zapomeňte na filmy, říká kandidát na ředitele televize Petr Klimeš

  • 114
O ekonomu Petru Klimešovi se říká, že je v dlouhé řadě kandidátů na ředitele České televize asi jediný, kdo je schopen porazit současného šéfa ČT Jiřího Janečka. "Můj projekt počítá s globální změnou," řekl v rozhovoru pro MF DNES.

Nový ředitel se bude v prvním kole vybírat příští týden. MF DNES požádala o rozhovor tři kandidáty, kteří mají největší šance. Jediný Janeček rozhovor odmítl.

Klimeš už kdysi ČT vedl – v roce 2003 byl po známé televizní krizi prozatímním ředitelem. Pokud by se stal ředitelem, úplně by přeměnil současné ČT1, ČT2 a ČT24. Diváci by si zvykali na tři nové programy: kulturní, zpravodajsko-publicistický, výchovně-vzdělávací. Jen sport by přežil ve staré podobě.

Klimeš, jehož slovník už je "veřejnoprávní" (místo "program" říká "okruh"), se jako jediný z kandidátů netají tím, že svůj projekt nepsal sám.

"Spolupracoval jsem na něm i s jinými pány, kteří podobně jako já mají zkušenosti s šéfováním v Českém televizi. Je to Ivo Mathé a Čestmír Kopecký," říká v rozhovoru pro MF DNES. Klimeš také vyslovil myšlenku, že by ČT mohla divákům přispět na nákup set top boxu.

Říkáte, že chcete první program zpravodajsko-publicistický, takže bude vypadat jako dnešní ČT24 a jenom je prohodíte?
To se nedá takhle připodobnit. Můj projekt počítá s globální změnou – na prvním programu by divák našel pevné bloky zpráv každou hodinu a mezi nimi další pořady. A je jasné, že už kvůli stopáži mezi nimi nemůže běžet celovečerní film.

Filmy dnešní ČT24 stejně nevysílá. Ještě tomu nerozumím.
No jasně, ale dal bych na zpravodajsko-publicistický kanál třeba pořady o náboženství, životním prostředí, ochraně práv občanů, o médiích.

Ty byste tam přestěhoval z dnešní ČT2?
Ano, máte pravdu. Nebo by se tam vysílal publicistický investigativní pořad.

Předpokládám, že filmy a seriály najdu na "kulturním kanále".
Na takzvaný kulturní kanál by připadly filmy, dramatická tvorba, dokumenty včetně převzatých pořadů z ciziny, pořady o kultuře, hudební přenosy. Vyloučil bych estrády a mýdlové opery.

Třetí program by byl výchovně-vzdělávací a vysílal by pořady o historii, jazykové kurzy, pořady pro děti a podobně.

Znamená to, že změníte jména programů? Protože dnešní ČT1 je prostě jednička, jelikož ji lidé sledují nejvíc, a právě tam čekají film, ke kterému si večer sednou.
To, co popisujete, je tradiční představa o programech České televize, která pochází z doby, kdy měla ČT jen dva programy. Už za dob Československa se vymýšlela koncepce, jak je lépe profilovat.

Když dnes máme čtyři programy, můžeme tohle přežité schéma klidně opustit. Divák by si měl na všech okruzích najít snadněji to, co hledá.

Jenže vaše koncepce počítá s tím, že všichni máme čtyři programy, což nemáme. Pořád zůstávají kraje, kde se drží analogové vysílání, a tam moc nevědí, co je ČT4 Sport.
No jasně, ale vláda přijala technický plán přechodu na digitální vysílání a já s tím počítám.

Ale podle zmíněného plánu se vypne analogové vysílání kompletně až v roce 2012, kdy budeme všichni koukat na digitální televize. To už bychom se dostali do druhé půlky vašeho funkčního období.
Chci tyto změny udělat dříve. Můžeme počítat s tím, že většina diváků si pořídí set top box dříve, než je k tomu donutí vypnutí analogového vysílání. Některé firmy nabízejí set top boxy jen za uzavření smlouvy. Není také od věci přemýšlet, že by lidi Česká televize podpořila.

Vy byste dotoval nákup set top boxů jako mobily?
Dá se říct. Při současné situaci by to nemělo mít dopad na její rozpočet.

Set top box přijde zhruba na tisícovku. To už byste ho mohli rovnou proplácet celý.
O tom nechci spekulovat, ale určitě to není horentní suma. Pak je tu ještě otázka spravedlivosti vůči těm, kteří si přijímač digitálního vysílání už pořídili za vlastní peníze.

Svůj projekt jste nenapsal sám. Vaši konkurenti vidí jako chybu, že jste si při psaní projektu nechal "napovídat" od pánů Kopeckého a Mathé. Je to chyba?
To je zcela liché. Zmínění dva kolegové se podíleli konzultačně.

Také se vám vytýká, že jste při předchozím působení v roli prozatímního ředitele zanechal v televizi ztrátu asi 400 milionů korun.
Odkud berete ten řád?

Tak třeba tady to spočítaly Novinky.cz v článku z letoška.
To je dezinterpretace ekonomických čísel a zamlčování části pravdy. Já vám teď neřeknu, jestli ta čísla o ztrátě jsou korektní. Myslím si, že to bylo míň, ale něco bylo.

Byla tam i nějaká plánovaná finanční ztráta, jenže tu si nenaplánoval pan Klimeš, ale schválila ji i Rada ČT. Byla tak plánovaná proto, že se od roku 1997 nezvyšovaly poplatky.

Hodně paradoxní je váš vztah s Jiřím Janečkem. Sám jste ho povýšil z moderátora na šéfa zpravodajství, a když se stal ředitelem celé televize, tak se s vámi rozloučil.
Je to tak. Já s tím nemám osobní problém, to se prostě stává. Já jsem ho považoval za jednoho z doyenů zpravodajského týmu. V tom krátkém období mého prozatímního ředitelování mi přišel jako vhodný kandidát.

Co mě ale hodně zasáhlo, že jsme paralelně týmově rozjeli strategii, k níž on se po své volbě neznal.

Nejste v nevýhodě oproti kandidátům, kteří strávili celý život v médiích a znají tam každý mikrofon?
Myslím, že by to nemělo vadit. Ani v letecké fabrice nemusí ředitel znát každého klempíře. Ředitel televize musí připravit koncepci a získat pro ni většinu pracovníků, protože proti nim to dělat nejde.

Lidé z médií v Česku moc manažerských zkušeností nemají, protože je nemají kde načerpat. Tady nejsou velké televizní produkce jako Warner Bros.

volba ředitele čt

Do konkurzu na nového ředitele České televize postoupilo devatenáct kandidátů, z nichž radní vyberou pět finalistů.
Původně se přihlásilo dvacet dva uchazečů, ale tři špatně vyplnili přihlášku.
 
Favoritem je současný ředitel Jiří Janeček. Šance na zvolení mají ještě dva další kandidáti – bývalý prozatímní ředitel ČT Petr Klimeš a výkonný ředitel hudební televize Óčko Hynek Chudárek.
 
Mezi dalšími uchazeči o post ředitele České televize jsou bývalý bruselský zpravodaj ČT Jiří F. Potužník nebo europoslankyně Jana Bobošíková. Do funkce by se rád vrátil také bývalý ředitel ČT Dušan Chmelíček.
 
Funkční období šéfa veřejnoprávní televize trvá šest let. Jiřímu Janečkovi skončí v červenci. Kdy se nového ředitele podaří vybrat, není jasné. Může nastoupit klidně už v květnu po druhém kole, a naopak nemusí vzejít z konkurzu ani v červenci. Záleží i na tom, jak se podaří zvolit nové radní.
 
Volbu ovlivnilo i to, že v dubnu odevzdané projekty kandidátů unikly na internet, kam je vyvěsil syn jednoho z radních. Předseda Rady ČT Jiří Baumruk uvedl, že s tím nemůže nic dělat – a konkurz pokračuje.

Současný ředitel Jiří Janeček v poslední době čelí kritice kvůli své komunistické minulosti. Před Listopadem býval vedoucím redaktorem týdeníku Palcát, který vydával táborský ÚV KSČ, a články tomu odpovídaly. Janeček s médii nekomunikuje. Odmítl i žádost o rozhovor pro MF DNES.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue